ČEZ prodá své bulharské dcery firmě Inercom. Ukončení problémové investice má vynést až devět miliard

Energetická společnosti ČEZ prodá svá bulharská aktiva společnosti Inercom Bulgaria, schválily to orgány ČEZu. Smlouva bude podepsána v nejbližších dnech. Společnost už loni oznámila, že našla kupce pro svou bulharskou černouhelnou elektrárnu Varna, kterou prodávala odděleně. Dokončuje tak svůj odchod ze země.

Smlouva o prodeji aktiv bude podepsána v nejbližších dnech, informovala mluvčí ČEZu Alice Horáková. Nabídka společnosti Inercom je podle ní výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním. „Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu,“ dodala mluvčí.

ČEZ uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč). Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun.

ČEZ chce ze země odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady a chce se soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích jako Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.

Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZu tento týden dopisem stěžoval jeden z neúspěšných zájemců, energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze. Odkazuje se přitom na analýzu od poradenské společnosti BDO Advisory.

Předseda představenstva Energo-Pro Jaromír Tesař v dopise, který má agentura ČTK k dispozici, mimo jiné uvádí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv. „Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází,“ uvedl v dopise Tesař. „Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky,“ dodal.

Jak upozornil deník Lidové noviny, firma Inercom Bulgaria je v Bulharsku málo známá a její působení původně budilo v dozorčí radě ČEZu pochyby. Ty se však nyní pravděpodobně podařilo rozptýlit. Předseda rady Václav Pačes totiž souhlas s transakcí potvrdil.

Už na konci loňského října ČEZ oznámil, že našel kupce pro bulharskou černouhelnou elektrárnu Varna, kterou prodával odděleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 1 hhodinou

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...