Tuzemské firmy budou moci v příštích dvou letech poprvé využít prostředky z Junckerova balíčku. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) se dohodla s Evropským investičním fondem na další podpoře malého a středního podnikání v ČR. Dohoda umožní čerpat českým podnikatelům úvěry v celkové výši 4,4 miliardy korun. Pomocí záruk za úvěry tak podpoří půjčky pro až 1500 malých a středních firem, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
ČMZRB bude poskytovat záruky za investiční úvěry a úvěry na pořízení zásob až do výše 4,1 milionu korun.
Dohoda umožní v letech 2015 až 2017 podpořit větší množství projektů, než se stávajícími zdroji rozvojové banky. Uvedených 4,4 miliardy korun je o třetinu víc, než by mohla poskytnout ČMZRB z vlastních zdrojů, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V posledním půlroce prostřednictvím národního programu Záruka vyhlášeného resortem průmyslu a ČMZRB byly zaručeny úvěry v částce přes pět miliard korun.
Za záruku nemusí podnikatel hradit žádný poplatek. Získání záruky probíhá i díky spolupráci s úvěrující bankou ve zjednodušeném režimu.
Podle Havlíčka je nesmírně důležité to, že firmy budou moci čerpat přímé investiční úvěry, protože právě malé firmy mají problém s jejich krátkými splatnostmi. “Banky po nich často chtějí, aby zaplatily investiční úvěry do tří čtyř let, což je při vynucených investicích nebo rekonstrukci kotelny příliš krátká doba,“ dodává. Navíc podle něho už nyní má ČMZRB výrazně větší poptávku, než je nabídka, a to vzhledem k tomu, co má k dispozici z národních prostředků, které umožňují realizovat záruky. „Pokud nedojde k další dotaci ze strany státu, bude muset přibrzdit,“ říká Havlíček. Proto je podle něho Junckerův balíček krokem správným směrem.
Firmy, které o záruky za úvěr požádají, musí splňovat podle ředitele sekce fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu Petra Očka jednoduché parametry. „Žádat mohou firmy do 50 zaměstnanců, v případě sociálních podnikatelů až do 250 zaměstnanců, musí splňovat obory činností, které jsou však široce vymezené. Je to prakticky celý zpracovatelský průmysl i obchodní firmy a důležité je, že musí mít projekt, na který lze poskytnout úvěr,“ vysvětluje.
Co se stane, když firmy nebudou schopny úvěr u své banky splatit?
Největší část peněz z Junckerova balíčku půjde do záruk. Další do investičních úvěrů, například na dofinancování strukturálních fondů, a částečně na provozní financování.
Investiční plán Evropské komise Jeana-Claudea Junckera je určen především pro projekty soukromých firem. Páteří tzv. Junckerova balíčku je nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit ho má zpočátku celkem 21 miliard eur, z toho pět miliard z peněz Evropské investiční banky (EIB) a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu.
EFSI má pomoci v příštích třech letech přilákat do evropské ekonomiky ze soukromých a veřejných investic až 315 miliard eur (8,6 bilionu korun). Nedávná hospodářská krize způsobila totiž prudký pokles investic v celé Evropě. Nový fond by tak měl na evropské úrovni pomoci tento negativní trend zvrátit a oživit ekonomiku. Komise prosazuje u tohoto úsilí tři hlavní přístupy - strukturální reformy, daňovou odpovědnost a investice.
