Česko chce přesun zemědělských dotací stejný pro všechny státy EU

Praha - Na bruselském zasedání Rady ministrů zemědělství přednesl Petr Gandalovič návrh na změnu přesunu části zemědělských dotací. A to z přímých plateb do fondu rozvoje venkova, týkat by se měl všech farem bez ohledu na velikost. Chce tak zajistit, aby byl objem převáděných financí ve všech státech podobný.

„Souhlasíme s tím, aby zemědělské podniky dostávaly méně peněz v přímých platbách, to jsou peníze, které se dávají jen za obhospodařování zemědělské půdy,“ uvedl ministr zemědelství Petr Gandalovič. Zároveň ale dodává, že chce navýšit finanční podporu pro rozvoj venkova. Na základě projektu předloženého unii je pak možné investovat dotace například do zemědělské politiky, rozvoje infrastruktury, kanalizace či turistického ruchu.

Gandalovič již dříve avizoval souhlas Česka se snížením objemu přímých plateb za podmínky, že peníze zůstanou v ČR. Nyní požaduje, aby byl podíl převáděných prostředků ve všech členských zemích srovnatelný.

Podle současného návrhu, který připravila komisařka Marianne Fischerová-Boelová, by se opatření vůbec nedotklo farem pobírajících přímé platby na půdu do 5 000 eur ročně. Naopak nejvíce by zasáhl farmy dotované více než 300 000 eury ročně, ty by přišly až o 45 % dotací. U větších farem se má podíl prostředků převáděných z přímých plateb do fondu rozvoje venkova zvyšovat v několika fázích. „Obáváme se, aby nedocházelo uměle k rozdělování farem, tudíž by se návrh minul účinkem,“ podotkl ministr zemědělství.

Návrh v případě schválení nejvíce znevýhodní ČR, kde velké zemědělské podniky hospodaří na většině půdy. „Pokud by to bylo pouze o velikosti farmy, tak by Česká republika, která má typicky větší společnosti hospodařící na větší ploše, dostávala méně peněz než jiné země. Tím by byly velké farmy konkurenčně znevýhodněny,“ vysvětlil Gandalovič. Navrhovaný strop 5 000 eur odpovídá farmě obhospodařující asi 18 hektarů. Opatření by dopadlo na 2 014 současných podniků, které obhospodařují téměř 77 procent zemědělské půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 8 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 21 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.