České hospodářství si polepšilo o 2,7 procenta. Brzy se ale může projevit ochlazení v Německu

Nahrávám video

Český hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Jde o mírně horší výsledek ve srovnání s 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. S ohledem na vývoj v Německu si ale Česko podle ekonomů vede dobře.

Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností. „Příznivý vývoj přitom zaznamenala většina odvětví ekonomiky, přičemž nejvíce přispěla odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dařilo se i průmyslu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Naopak ale pokračuje zpomalování růstu investiční aktivity. Mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,6 procenta.

Nahrávám video

„Mezikvartální růst HDP je stejně rychlý jako byl v předchozím čtvrtletí. Ve světle poklesu ekonomiky Německa je to potěšující zpráva. Domácí ekonomika tedy zůstává zatím vůči vnějším vlivům relativně dobře odolná,“ poznamenal ekonom Komerční banky Michal Brožka.

„Česko zůstává heroicky odolné vůči zhoršení mezinárodní ekonomické situace,“ souhlasí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle nejnovějších údajů německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla oproti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta.

Vývoj českého HDP
Zdroj: ČT24

Zahraniční poptávka se přitom podle statistiků významně podílela na výsledném HDP. „Českým vývozcům se tak nejspíš podařilo nahradit slábnoucí německý trh jinými odbytišti. Může to souviset i s efektem předzásobení před brexitem i před možným uvalením cel ze strany USA, to však nelze přesně rozklíčovat,“ nastínil analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Ve srovnání se zahraničím si Kovanda všímá toho, že po několika čtvrtletích opouští Česko pomyslnou poslední příčku mezi zeměmi Visegrádské skupiny. „Slovenská ekonomika totiž negativně zaskočila trhy, když vykázala meziroční růst pouze 1,9 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,1 procenta,“ přiblížil.

Růst HDP Maďarska ve druhém čtvrtletí meziročně zvolnil na 4,9 procenta z 5,3 procenta v prvním čtvrtletí, kdy ekonomika rostla nejrychleji za patnáct let. Maďarsko ale zřejmě i tak rostlo nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Polská ekonomika zpomalila na 4,4 procenta z 4,7 procenta na začátku roku. Ve svých předběžných zprávách to ve středu oznámily statistické úřady obou zemí. Ekonomický výkon v Polsku a Maďarsku negativně ovlivňuje oslabení v zahraničí.

Česká ekonomika se pohybuje blízko svého potenciálního růstu, což je vzhledem k rostoucím rizikům přicházejícím ze zahraničí velmi dobrá zpráva.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Ekonomové očekávají, že se projeví výkon Německa

Další kvartály ovšem podle Brožky zřejmě přinesou postupné zpomalení hospodářské aktivity. „Jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky,“ přiblížil. Brzdou podle něj bude i přetrvávající nedostatek pracovníků. „Nicméně v nejbližších měsících by zpomalení nemělo být nikterak dramatické,“ poznamenal Brožka.

„V druhém pololetí hrozí, že naše hospodářství bude postupně přicházet o imunitu a nakazí se německou chřipkou, která bude umocňována brexitem,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Situace v zahraničí se začíná zhoršovat a naše otevřená ekonomika těžko zůstane nedotčeným ostrůvkem stability,“ míní.

Česká ekonomika si ve druhém čtvrtletí zachovala solidní imunitu vůči nepříznivým vlivům, jež přicházejí ze zahraničí. Je otázkou, nakolik se exportně orientovaná česká ekonomika může odpoutat od těchto vlivů i v dalších čtvrtletích.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

„Obě ekonomiky jsou výrazně provázány, proto se ochlazení výkonu Německa přímo dotýká prosperity České republiky,“ podotkl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem,“ doplnil Růžička.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka má ovšem díky silné domácí poptávce česká ekonomika velkou šanci vyhnout se dramatickému zpomalení.

Predikce výsledku za celý rok se mezi odborníky liší. Ekonom Komerční banky očekává růst HDP na úrovni 2,7 procenta. Ekonom Czech Fund pak výsledek vidí níž, na hodnotě 2,5 procenta. „Pro tento rok očekáváme zvolnění růstu domácího produktu na 2,4 procenta,“ doplnil Růžička. 

V příštím roce pak očekávají ještě slabší výkon. Pozitivněji tak vyznívá hlavně komentář analytika České spořitelny Jiřího Polanského: „V příštím roce čekáme, že se lehce oživí německá ekonomika a především to přispěje k opětovnému lehkému zrychlení růstu české ekonomiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 7 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 13 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.