Česká ekonomika rostla pomaleji, než se čekalo

Praha – Po neradostných zprávách z eurozóny zní varovný signál i z tuzemské ekonomiky. Přestože na začátku roku nabrala slibné tempo, v poslední čtvrtině roku skoro nerostla. Firmám chybějí zakázky, a nevytvářejí proto nová místa. Ve druhém čtvrtletí totiž česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,1 procenta. Uvedl to dnes Český statistický úřad s tím, že hlavním zdrojem růstu poptávky zůstává zahraniční obchod.

Statistický úřad sice upozorňuje, že český hrubý domácí produkt nepřetržitě roste již dva roky a oproti poslednímu období poklesu ve 2. čtvrtletí 2009 si už tuzemská ekonomika polepšila o 4,6 procenta, podle analytiků situace však tak růžová není. „Jde o revizi směrem dolů. Je tak definitivně potvrzeno, že česká ekonomika zpomaluje,“ upozornil analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

Ekonomiku nahoru táhne i nadále zahraniční obchod. Jeho pozitivní příspěvek ale postupně ochabuje. Vývoj HDP naopak negativně ovlivňují výdaje na konečnou spotřebu domácností. Češi si totiž stále hlídají výdaje a šetří. „Lidé v takovéhle situaci odkládají nějaká závažnější finanční rozhodnutí, ale základní příjem je prostě v tom, že lidé mají hluboko do kapsy,“ tvrdí ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Češi méně utrácejí třeba za potraviny nebo benzin. Tuzemské firmy tím ale trpí. Nemají dostatek zakázek, což se odráží na vývoji hospodářství.

„Nijak pozitivní není to, že domácí poptávka je velice slabá. Činí to naši ekonomiku extrémně náchylnou vůči rozmarům globálního počasí, protože v podstatě v tuto chvíli visí na investicích a na zahraničním obchodu,“ upozornil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Pavel Bureš.

Růst českého HDP se nejspíš zastaví

Do budoucna by podle ekonomů mohlo hrozit ještě výraznější zpomalení růstu, recese však zatím nehrozí. „Česká ekonomika může díky situaci v eurozóně přestat růst úplně. Přes zahraniční obchod jsme velice silně propojeni s vnějším světem. A pokud se nebude dařit zahraničním ekonomikám, ihned to pocítíme i my,“ upozornila ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Špatně jsou na tom firmy, které jsou stoprocentně závislé na Evropské unii, protože trhy Evropské unie s největší pravděpodobností příliš neporostou,“ upřesňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Největší nebezpečí nyní skýtá hrozba zpomalení německé ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jí ve své aktualizované prognóze na konec roku předpovídá hospodářský pokles. Právě do Německa přitom směřuje zhruba 60 procent českého exportu a ekonomický cyklus České republiky je s tím německým velmi silně svázán.

HDP v příštím roce? Velká neznámá

„Dnes je opravdu míra nejistoty enormní. Opravdu to, jak se bude vyvíjet ekonomika v příštím roce, je dnes naprosto neodhadnutelné. Jsme schopni říci, že třetí a asi čtvrtý kvartál letošního roku nebudou nijak slavné, je zde celá řada předstihových krátkodobých indikátorů, které na to upozorňují. Ale to, jak se bude vyvíjet ekonomika příští rok, je opravdu velmi složité odhadnout,“ podotkl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.