Češi si opět zajdou „na jedno“. Zájem o pivo v létě ještě poroste, ceny ale také

Nahrávám video
Události: Zájem o pivo roste, ceny ale také
Zdroj: ČT24

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Pivovary potvrzují již teď vyšší zájem o pivo. „Za první kvartál jsme se už blížili číslům za rekordní rok 2019. V posledních několika týdnech jsme zaznamenali i několikrát chvíli, kdy tato čísla byla překonána,“ uvádí například obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Více sudů, méně lahví v obchodě

Na český trh šlo v prvním čtvrtletí letošního roku třiapůlkrát více sudového piva než za stejné období před rokem. Ještě větší nárůst – téměř osmnáctinásobný – je znatelný u tankového piva. Naopak klesá množství piva dodaného do obchodů. U lahví je to jen 82 procent toho, co loni. U PET lahví zhruba 74 a u minisoudků 76 procent.

Celkově se výstav piva pro český trh na začátku roku zvýšil o 11,5 procenta. Přesto velkým pivovarům příjmy klesnou – v reakci na ruskou invazi totiž zmrazily vývoz do Ruska a Běloruska. Do Ruska mířila desetina celkového exportu piva, tedy zhruba půl milionu hektolitrů. Vývoz zastavily všechny velké pivovary. V ruské Kaluze se ale licenčně vaří Velkopopovický Kozel. Ten spadá pod Plzeňský Prazdroj, který se teď snaží o ukončení licence.

Největší tržby čekají pivovary v Česku hlavně přes léto. „Těšíme se na sezonu, kdy začnou festivaly, sportovní události a tak dále, kde bude hodně příležitostí pro české pivaře si vychutnat české pivo,“ předpokládá marketingový ředitel Pivovarů Staropramen David Zappe.

Některým malým pivovarům se daří, jiné zavřely

Znovu se pomalu začíná dařit nejen velkým, ale i malým pivovarům. Během pandemie skončily zhruba tři desítky z nich. Mezi nimi i ten v Pivovarském domě v Praze, kde fungoval bezmála čtvrtstoletí. „Turisti nebyli dva roky vůbec a domácí se nevrátili v počtu, v jakém chodili předtím. Spadli jsme v tržbách na dvacet pětadvacet procent,“ upřesnil bývalý vrchní sládek Jan Šuráň.

Pivo se tady ale vaří znovu – jen nový sládek pro nového majitele. Tím se stal pivovar na Břevnově. Koupí vyřešil svou nedostatečnou kapacitu, jemu se totiž naopak daří. „Zákazníci nás neopustili, to byla ta výhoda, díky které jsme přežili covid, že naši štamgasti nás chodili stále podporovat,“ vysvětluje Aleš Potěšil, vrchní sládek Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha.

Pivo zdraží

Zájem si chválí i třeba minipivovar ve středočeském Kytíně. Když přeje počasí, načepuji denně až 500 piv, hlavně ležáků, na které se specializují. Kromě zvýšené návštěvnosti pociťují ale i výrazné navýšení cen energií a surovin.

„Ještě jsme si netroufli zdražit,“ přiznává jednatel Michal Pomahač. Podobně se zdražením zatím vyčkávají i na Břevnově. Do budoucna ale malé pivovary s úpravou cen počítají. „Můžeme očekávat, že nárůsty cen sladů budou vcelku dramatické a musí se to promítnout do piva,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Podle svazu se ceny piva ještě do léta zvýší v průměru o deset procent.

Pomohl hokej a možná by mohlo i UNESCO

Zdražení řeší i jinde. Třeba spolumajitel Smíchovské krčmy v Praze David Kašpar ale vypozoroval, že „na jedno čepované“ chodí lidé bez ohledu na cenu. „Ten, kdo má rád plzeň, tak si dá plzeň a nekouká na to, jestli stojí víc, nebo míň,“ uvedl.

Počet hostů se ale v jejich restauraci na předcovidovou úroveň zatím nedostal, zejména přes obědy. Večer bývá návštěvnost vyšší a mívají plno, v posledních dnech to bylo hlavně kvůli mistrovství světa v hokeji.

Pivní kulturu chce podpořit Český svaz pivovarů a sladoven. Ten spolu se sdružením minipivovarů oficiálně žádá, aby byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Jde o historii piva a také o to, že někteří umějí pivo načepovat způsobem, jakým se to nikde jinde ve světě nedělá,“ upozorňuje David Kašpar. Na seznamu UNESCO je se svou pivní kulturou už třeba Belgie. Česká republika by se na něm mohla objevit po roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...