Češi si opět zajdou „na jedno“. Zájem o pivo v létě ještě poroste, ceny ale také

Nahrávám video
Události: Zájem o pivo roste, ceny ale také
Zdroj: ČT24

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Pivovary potvrzují již teď vyšší zájem o pivo. „Za první kvartál jsme se už blížili číslům za rekordní rok 2019. V posledních několika týdnech jsme zaznamenali i několikrát chvíli, kdy tato čísla byla překonána,“ uvádí například obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Více sudů, méně lahví v obchodě

Na český trh šlo v prvním čtvrtletí letošního roku třiapůlkrát více sudového piva než za stejné období před rokem. Ještě větší nárůst – téměř osmnáctinásobný – je znatelný u tankového piva. Naopak klesá množství piva dodaného do obchodů. U lahví je to jen 82 procent toho, co loni. U PET lahví zhruba 74 a u minisoudků 76 procent.

Celkově se výstav piva pro český trh na začátku roku zvýšil o 11,5 procenta. Přesto velkým pivovarům příjmy klesnou – v reakci na ruskou invazi totiž zmrazily vývoz do Ruska a Běloruska. Do Ruska mířila desetina celkového exportu piva, tedy zhruba půl milionu hektolitrů. Vývoz zastavily všechny velké pivovary. V ruské Kaluze se ale licenčně vaří Velkopopovický Kozel. Ten spadá pod Plzeňský Prazdroj, který se teď snaží o ukončení licence.

Největší tržby čekají pivovary v Česku hlavně přes léto. „Těšíme se na sezonu, kdy začnou festivaly, sportovní události a tak dále, kde bude hodně příležitostí pro české pivaře si vychutnat české pivo,“ předpokládá marketingový ředitel Pivovarů Staropramen David Zappe.

Některým malým pivovarům se daří, jiné zavřely

Znovu se pomalu začíná dařit nejen velkým, ale i malým pivovarům. Během pandemie skončily zhruba tři desítky z nich. Mezi nimi i ten v Pivovarském domě v Praze, kde fungoval bezmála čtvrtstoletí. „Turisti nebyli dva roky vůbec a domácí se nevrátili v počtu, v jakém chodili předtím. Spadli jsme v tržbách na dvacet pětadvacet procent,“ upřesnil bývalý vrchní sládek Jan Šuráň.

Pivo se tady ale vaří znovu – jen nový sládek pro nového majitele. Tím se stal pivovar na Břevnově. Koupí vyřešil svou nedostatečnou kapacitu, jemu se totiž naopak daří. „Zákazníci nás neopustili, to byla ta výhoda, díky které jsme přežili covid, že naši štamgasti nás chodili stále podporovat,“ vysvětluje Aleš Potěšil, vrchní sládek Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha.

Pivo zdraží

Zájem si chválí i třeba minipivovar ve středočeském Kytíně. Když přeje počasí, načepuji denně až 500 piv, hlavně ležáků, na které se specializují. Kromě zvýšené návštěvnosti pociťují ale i výrazné navýšení cen energií a surovin.

„Ještě jsme si netroufli zdražit,“ přiznává jednatel Michal Pomahač. Podobně se zdražením zatím vyčkávají i na Břevnově. Do budoucna ale malé pivovary s úpravou cen počítají. „Můžeme očekávat, že nárůsty cen sladů budou vcelku dramatické a musí se to promítnout do piva,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Podle svazu se ceny piva ještě do léta zvýší v průměru o deset procent.

Pomohl hokej a možná by mohlo i UNESCO

Zdražení řeší i jinde. Třeba spolumajitel Smíchovské krčmy v Praze David Kašpar ale vypozoroval, že „na jedno čepované“ chodí lidé bez ohledu na cenu. „Ten, kdo má rád plzeň, tak si dá plzeň a nekouká na to, jestli stojí víc, nebo míň,“ uvedl.

Počet hostů se ale v jejich restauraci na předcovidovou úroveň zatím nedostal, zejména přes obědy. Večer bývá návštěvnost vyšší a mívají plno, v posledních dnech to bylo hlavně kvůli mistrovství světa v hokeji.

Pivní kulturu chce podpořit Český svaz pivovarů a sladoven. Ten spolu se sdružením minipivovarů oficiálně žádá, aby byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Jde o historii piva a také o to, že někteří umějí pivo načepovat způsobem, jakým se to nikde jinde ve světě nedělá,“ upozorňuje David Kašpar. Na seznamu UNESCO je se svou pivní kulturou už třeba Belgie. Česká republika by se na něm mohla objevit po roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...