Bitcoin – virtuální „zázrak“ zrozený z pokrizové deprese

Praha – V posledním roce se stále více lidí pouští do obchodování a investic v měně, za kterou nestojí žádná centrální banka ani konkrétní stát. Jde o tzv. bitcoin – měnu, která se na webu zrodila mezi hackery a počítačovými nadšenci. Dnes je ale řadou expertů považovaná za virtuální zázrak, k němuž je možné se uchýlit ve chvíli, kdy domácí měna selhává. Jenže ani bitcoin není bez rizika – mimo jiné i proto, že je to vlastně jen soubor nul a jedniček.

Bitcoin pochází z Japonska. Otcem virtuální měny se v roce 2009 stal tamní hacker skrývající se pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Ten ji použil ve svojí P2P síti jako univerzální platidlo, kterým si mohou účastníci platit za filmy, hry, programy, ale i reálné zboží, od knih přes oblečení až po elektroniku, a to vše bez zbytečných poplatků.

Experimentální měna se rychle transformovala v poptávané platidlo, což se odrazilo i na její síle. Zatímco ještě před rokem stál jeden bitcoin zhruba 13 dolarů, dnes je to už 956 dolarů. I když skutečné mince a bankovky za bitcoiny hledat nelze, přijímají je už i některé kamené obchody, a to také v Česku. Zaplatit se jimi dá v pražské prodejně pánské luxusní obuvi nebo třeba v karlovarské trafice. Podle mezinárodních stránek propagujících měnu jí lze v Česku platit ve zhruba 25 kamenných a internetových obchodech.

Zrozen v temnotě

Co stálo za raketovým vzestupem popularity virtuální měny? Odborníci se shodují v tom, že klíčem k úspěchu bylo načasování. Novinka totiž přišla v době, kdy světem otřásaly turbulence na finančních trzích a následná dluhová krize v Evropě. „Důvodem obliby bitcoinu je nedůvěra v tradiční měny, které vlastně nejsou kryté ničím jiným než závazkem centrálních bank. Tváří v tvář krizi jim lidé v poslední době přestávají věřit. Kdyby nebylo měnové krize, centrální banky by se nemusely uchylovat k expanzivní měnové politice, a lidé by se tudíž neuchylovali k alternativám,“ míní hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Bitcoin tedy má úspěchy hlavně tam, kde místní měna selhává. Na Kyperské univerzitě s ním už dokonce mohou studenti platit školné. Pro obyvatele Argentiny znamená jedinou záchranu ve státě, kde se meziroční inflace pohybuje kolem 30 % a vláda zakázala směnu za dolary či eura, omezila i nákup zlata. „Je to jako zlato, jen ho nemůžete vidět. Ale je to zlato,“ říká Argentinec Diego v dokumentu o tom, jak bitcoin mění zemi.

Dalším důvodem obliby bitcoinu je to, že transakce nikdo nekontroluje a díky anonymitě uživatelů jsou jejich majitelé nevystopovatelní. „Bitcoin je neregulovatelný a je pseudonymní. Každý si může založit účtů, kolik chce, a přelévat mezi nimi peníze, jak chce. Bitcoiny se různě drobí, nakonec zjistíte, že můžete vysledovat různé kousky, ale nedostanete se k ničemu jinému než k číslům ke 150 účtům, které nikam nevedou,“ uvedl šéfredaktor časopisu Root.cz a expert na IT Petr Krčmář. Výsledkem pak je, že bitcoiny lze snadno použít pro nelegální transakce.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Jak získat bitcoiny?

Běžní uživatelé si mohou bitcoiny koupit nejčastěji na některé ze specializovaných burz, ale možnosti se rozšiřují. Například ve Spojených státech lze koupit bitcoin i v maloobchodním řetězci Walmart.

Směnárny a bitcoinové burzy už vznikají také v ČR. Třeba směnárna Simple Coin – funguje dva týdny a provede desítky operací denně. „Ty částky nás pozitivně překvapily. Na začátku, kdy jsme obchod navíc podpořili reklamou, jsme prodali bitcoiny i za víc než sto tisíc korun denně,“ říká Pavel Niedoba, spolumajitel serveru. Podle něj počet zájemců roste a ti staří se stále vrací. Když si vyzkouší nákup menší částky, desetin nebo nižších podílů měny, přijdou znovu s několika tisícovkami korun.

Směnárna přitom musí jednat rychle. Kurz se zásadně mění i v rámci hodin. A pokud tak nenakoupí a nepošlou bitcoiny během několika minut, může se stát, že se zákazníkem budou muset dohodnout nový kurz. To ale zájemce neodrazuje. „V zásadě dosud to byla záležitost geeků, počítačových nadšenců. Ta doba se teď zásadně mění. Do obchodů vstupují i seriózní investoři,“ vysvětluje Nědoba. Server funguje jako směnárna, ale žádné velké peníze v bitcoinech nedrží. Nakupuje jich tolik, kolik si jich klienti objednají a zaplatí.

Bitcoiny se ale také dají „dolovat“. Tímto způsobem je získávají takzvaní mineři, kteří kontrolují transakce dalších uživatelů. Aby je mohli odsouhlasit, musí vyřešit složitý matematický úkol. Za to dostávají 25 nově vygenerovaných bitcoinů. Výše odměny klesá ruku v ruce s tím, jak roste výkonnost minerů, a zároveň jak se objem bitcoinů v oběhu blíží svému maximu - nepřekročitelnému stropu 21 milionů. Zatímco ještě loni tak miner dostal za vyřešení jednoho bloku 50 bitcoinů, do budoucna má odměna klesnout na nulu.

Stát se minerem bylo v počátcích bitcoinu jednoduché. Stačilo mít počítač s lepší grafickou kartou a člověk mohl začít dolovat. Dnes už je k tomu potřeba mnohem lepší technika. „Odhaduje se, že celá síť, která se podílí na výpočtech, je 256krát výkonnější než 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa,“ připomněl Krčmář.

Investice do bitcoinů

V bitcoinech lze nejen platit, ale je také možné do nich investovat. Podle odborníků je to ale spíš investice pro otrlé. „Vzhledem k tomu, že měna se nepoužívá k normálním finančním transakcím, které souvisí s chodem reálné ekonomiky, tak se velmi snadno může stát, že budou ohledně vývoje této měny vznikat obrovské bubliny. Vývoj posledního roku tomu jen nasvědčuje,“ varuje Marek. Navíc cenu bitcoinu podle něj ženou nahoru podobné spekulativní motivy, jaké v minulosti zdražovaly také zlato. Podobně jako zlato i bitcoin by proto brzy mohl čekat pád.

Ačkoliv kurz neovlivňují vlády nebo centrální banky, některé zprávy s ním dokáží zásadně zahýbat. Bitcoin ztratil na své hodnotě poté, co došlo k uzavření amerického internetového obchodu s drogami Silk Road, který virtuální měnu hojně používal. Opačným směrem virtuální zázrak poslala zpráva, že ho přijímá největší čínský internetový vyhledávač. Ale netrvalo to dlouho. Na začátku prosince čínská vláda zakázala bankám a finančním institucím obchodovat v bitcoinech a nedoporučila ho používat soukromým osobám. Bitcoin zareagoval propadem – během dvou hodin ztratil 20 % hodnoty vůči dolaru a po dvou dnech klesl víc než o 300 dolarů.

Odhadovat vývoj kurzu do budoucna si experti netroufají. „Je to nová a turbulentní věc, že se dá očekávat cokoliv od toho, že jeden bitcoin nebude stát tisíc, ale sto tisíc, až po to, že to bude nesmysl, za rok všichni těžařské počítače vypnou a mávnou nad tím rukou,“ upozornil na další úskalí virtuální měny Krčmář.

Kybernetická měna bitcoin
Zdroj: ČT24/ISIFA

Zloději na tahu

Nevyzpytatelnost virtuální měny ale není zdaleka jediným problémem, na který mohou investoři i běžní uživatelé narazit. Své o tom ví i česká burza bitcoinů Bitcash.cz. Ta měla účty svých klientů poměrně jednoduše přístupné na svém serveru, čehož využili neznámí hackeři a veškeré soukromé bitcoiny z nich převedli jinam. Reálně jde totiž jen o soubor v počítači, který může být přemístěn nebo smazán. „Šlo o prolomení zabezpečení. Aby totiž lidé mezi sebou mohli bitcoiny směňovat, bylo nutné, aby byly sdílené na internetovém serveru,“ vysvětluje Karel Minx, majitel a provozovatel webu.

Jde o běžnou krádež a jako takovou ji řeší policie. Některé výhody měny – neidentifikovatelnost vlastníka a nevratnost směny – ale výrazně komplikují dopadení pachatele, ve které vlastník doufá. „Není to jako bankovní převod, transakce jsou nevratné,“ říká Minx. O peníze přišla řada lidí, kvůli vyšetřování ale vlastník nesděluje, kolik to vlastně bylo. Podle různých internetových diskusí to mohlo být přes tři miliony korun.

Bitcoinové vklady nejsou na rozdíl od bank pojištěné, a pokud jejich majitel narazí na takový problém, pravděpodobně o své úspory přijde. Jde přitom o vysoké a stále rostoucí částky. Na konci října se například zlodějům podařilo odcizit z britské internetové peněženky měnu v celkové hodnotě přes 26 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 15 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánovčera v 09:27

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...