Beneš: Hrozbou energetické bezpečnosti nejsou Rusové a Číňané, ale absence elektrárny

Nahrávám video
Interview ČT24: Daniel Beneš mluví o Dukovanech, prezidentu Zemanovi i budoucnosti energetiky
Zdroj: ČT24

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Podle premiéra Andreje Babiše tendr na dostavbu Dukovan není připravený a měl by se o rok a půl odložit. „Za skupinu ČEZ je výběrové řízení připravené. Do projektu vstupuje ČEZ, který má svoji roli podnikatelského subjektu, a vstupuje do něj stát. My máme smlouvy mezi státem a ČEZem, kde máme svoje práva a povinnosti, a stát má svoje,“ sdělil Daniel Beneš. Z Babišových slov dovozuje, že mluvil především o způsobu jednání s Evropskou komisí o schválení veřejné podpory.

Projekt dostavby Dukovan ČEZ podle Beneše rozhodně nevzdává. „My projekt budeme mít připravený a budeme reflektovat to, co si s politiky řekneme. My s nimi máme smlouvu a já bez souhlasu vlády České republiky nemůžu ten tendr spustit,“ říká s tím, že politická debata o projektu nespadá do jeho role.

Beneš v Interview ČT24 hovořil i o účasti Ruska a Číny v dukovanském tendru, což označují bezpečnostní složky za riziko. Podle opozice by se tito dva uchazeči měli z tendru za 160 miliard korun vyřadit předem.

„My jsme v květnu dostali popsané bezpečnostní zájmy státu a ty jsme zapracovali do zadávací dokumentace. Jsem přesvědčený, že úplně. To nejdůležitější, co je v tom draftu, je, že ČEZ je povinen na základě požadavků státu vyloučit kteréhokoliv uchazeče z bezpečnostních důvodů v kterékoliv fázi výběrového řízení,“ vysvětluje generální ředitel.

Podle Beneše je třeba uchazeče dostat pod tlak kvůli ceně

Podle Beneše tyto instrukce mimo jiné zajišťují, že veškeré bezpečnostní systémy musejí být dodány ze země Evropské unie nebo NATO. Podle těchto záruk prý lze elektrárnu provozovat, modifikovat a udržovat bez závislosti na zemi původního dodavatele. Zopakoval, že jeho rolí není řešit bezpečnost České republiky. Z tendru by Rusko a Čínu nevyřazoval.

„Můj názor je takový, že je třeba zohlednit jak aspekty ekonomické, tak bezpečnostní a hledat mezi nimi konsenzus a kompromis. Já se snažím stát a vládu přesvědčit, že by bylo dobré naplnit oboje. Jinými slovy všechny uchazeče pozvat, nechat si od nich dát nabídku, abychom je dostali pod tlak, že jedině kompetitivní soutěž s dostatečným počtem nabídek vede k nízké ceně. A nízká cena elektrárny vede k nízké ceně elektřiny pro spotřebitele. Pak bych zohlednil bezpečnostní riziko, protože to můžeme udělat v každém momentu soutěže,“ doplnil.

Prezident Miloš Zeman prý sdílí stejný názor jako on. „Máme zvyklost, že jednou za čas ho informuji, jaká jsou aktuální témata v energetice. Je to několikrát do roka,“ říká Beneš. „Pokud vím, tak pan prezident si přeje, aby byla kompetitivní soutěž a vyhráli ti nejlepší. Myslím si, že má v tomhle stejný názor jako já. Když jsem se s ním o tom bavil, tak nikdy nelobboval za žádného uchazeče, pouze chtěl, aby byla kompetitivní soutěž,“ doplňuje.

Nabídku vést úřednickou vládu prý Beneš nedostal

O cestě prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska, o níž informoval Deník N, Daniel Beneš nic neví. „Nevím o té cestě, nemá s ČEZem nic společného,“ uvádí. Schůzky představitelů státu se zájemci o dostavbu Dukovan jsou podle něj však legitimní. „Já za ČEZ se s nimi také scházím, protože to patří k tomu. Vysvětlit jim, že jsou zváni do soutěže, ať se tomu věnují,“ dodává.

Cenu dostavby Dukovan podle Beneše neovlivní pandemie, ČEZ ji jako investor stavby musí postavit v daném čase a dle harmonogramu. Vliv na cenu elektřiny podle něj bude mít v budoucnosti hlavně světová a evropská klimatická politika s nárůstem ceny emisních povolenek a směřování k uhlíkové neutralitě. „Víte, co je největší hrozba české energetické bezpečnosti? Není to, že by jadernou elektrárnu postavili Rusové nebo Číňané, ale že bychom žádnou elektrárnu neměli,“ dodává.

Daniel Beneš se také vyjádřil ke spekulacím, že ho prezident Zeman oslovil s nabídkou vést úřednickou vládu. Beneš to označil za výmysl. „Je to tak, že já jsem nikdy takovou nabídku nedostal. Nikdy jsme o tom ani nehovořili. Já bych do politiky nevstoupil, nemám žádné politické ambice. Já jsem generální ředitel ČEZu a to je moje práce, na tu se soustředím. To znamená, že všechny tyto spekulace jsou ze sta procent vymyšlené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...