Babiš chce podpořit EET. Kampaní za 28 milionů i účtenkovou loterií

Ministerstvo financí plánuje na jaro 2017 spustit v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (EET) také účtenkovou loterii. Té se lidé zpravidla účastní na základě zaslání samotné účtenky nebo některého z povinných údajů. Úřad si od toho slibuje, že lidé budou vyžadovat účtenky. Vedle toho plánují finance od letošního června mediální kampaň za 28 milionů korun, která by měla veřejnosti vysvětlit záměr a výhody elektronické evidence tržeb.

„Příští rok bychom chtěli zavést účtenkovou loterii, lidi o to mají zájem a myslím si, že to může mít úspěch,“ uvedl ministr Andrej Babiš (ANO). „Hodnotíme parametry pro přijetí herního plánu a plánujeme, že bychom ji spustili k 1. březnu 2017, tedy se spuštěním druhé fáze elektronické evidence tržeb,“ doplnila jeho náměstkyně Alena Schillerová.

Účtenkovou loterii zavedlo dříve například Chorvatsko, Slovensko nebo Slovinsko. Cílem je motivovat zákazníky, aby si brali od podnikatelů pokladní doklad. Hlavní odměnou v těchto zemích byla většinou peněžitá výhra, možné je získat i věcné ceny. Přesné parametry případné loterie v Česku nejsou zatím známé.

Podle květnového průzkumu agentury STEM pro Generální finanční ředitelství pokládají účtenkovou loterii za dobrý podpůrný prvek evidence tržeb tři čtvrtiny lidí.

EET se rozjede v prosinci

Elektronická evidence tržeb by měla být v první fázi spuštěna od 1. prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou do EET zapojovat v následujících měsících. Od března příštího roku budou muset evidovat tržby maloobchodní a velkoobchodní firmy.

Od 16. měsíce od účinnosti mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, které se pod zákon dostanou od 18. měsíce. Vláda bude moci nařízením stanovit, že některé tržby nebudou od nabytí účinnosti zákona dočasně evidovanými tržbami. 

Osvětová kampaň za 28 milionů

Zavedení EET bude od června předcházet široká mediální kampaň, která vyjde stát na více než 28 milionů korun. Uskutečnit by se měla ve všech hlavních médiích, tedy televizi, rádiu, tisku i on-line.

„Je potřeba vysvětlovat tento projekt jak podnikatelské veřejnosti, tak samotným občanům. Jde o narovnání celkového prostředí v oblasti výběru daní,“ uvedl šéf Finanční správy Martin Janeček.

Nahrávám video

Generální finanční ředitelství už zadalo v souvislosti s kampaní dvě zakázky. Zakázku na kreativní řešení vyhrála ze sedmi uchazečů agentura McCann Erickson Prague s cenou 2,95 milionu korun. Druhou zakázku za 25,3 milionu korun na nákup mediálního prostoru ze dvou uchazečů vyhrála díky nižší ceně společnost PHD. „Tyto dvě zakázky, pokud by byly spojeny v jednu, by zúžily počet potenciálních dodavatelů,“ uvedl Janeček.

Průzkum agentury STEM pro MF podle Janečka ukázal, že dvě pětiny obyvatel ví o evidenci tržeb vše, co potřebují. Naopak celá třetina se už dnes chce dozvědět více.

Výjimka TOP 09 neprošla

V pondělí vláda odmítla návrh opoziční TOP 09 na vynětí podnikatelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun z elektronické evidence tržeb. Podle kabinetu by zavedení opatření zhatilo některé cíle této povinnosti.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že rozhodnutí vlády není překvapením. „Cílem elektronické evidence tržeb je zničit ty nejmenší. S tím je náš návrh v rozporu,“ uvedl. Bez ohledu na stanovisko vlády se bude návrhem zabývat poslanecká sněmovna, protože jde o poslanecký návrh.

Pravicová opozice elektronickou evidenci tržeb kritizuje dlouhodobě. A ODS znovu zopakovala, že pokud se dostane do vlády, řadu opatření Sobotkova kabinetu včetně EET zruší. „My odmítáme EET jako celek. I tuto loterii, kterou považujeme za šikanu. Bude to dávat jen prostor k tomu, aby se lidé udávali,“ řekla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Babiš podle ní chce touto cestou zničit podnikatelskou konkurenci a „celé to tu ovládnout“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...