Praha – Po večeři v restauraci už nebude muset zákazník myslet na to, že si musí povinně převzít účtenku. Ministerstvo financí tuto část v návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb vyškrtlo. Co ale naopak rezort Andreje Babiše (ANO) přidal, je účtenková loterie. V těchto dnech ministerstvo zapracovalo do návrhu i další připomínky ostatních rezortů a organizací.
Původně si šéf státní kasy Babiš myslel, že zefektivní výběr daní mimo jiné i tím, že zavede povinnost pro každého zákazníka, aby si při odchodu z restaurace nebo obchodu vzal účtenku. „Mnohem účinnější než pokuty bude, když se nám podaří vysvětlit základní cíl elektronické evidence, kterým je konec diskriminace poctivých podnikatelů,“ říká ale ministr dnes.
Novým nástrojem v daňové politice se tak zřejmě stane účtenková loterie, kterou zavedlo před časem Slovensko. Stát se tímto způsobem snaží lidi motivovat k tomu, aby si účtenky od obchodníků skutečně brali. Následně totiž probíhá slosování těchto účtenek a účastníci loterie mohou získat peněžitou odměnu. „Zvažujeme spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně,“ uvedla náměstkyně ministra Simona Hornochová.
Účtenkovou loterii chtěl do návrhu zákona prosadit premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale ministr financí se stavěl původně proti. Argumentoval tím, že v některých zemích sice loterie daňovému systému pomohla, ale v konkrétním případě Slovenska to příliš nevyšlo. Nakonec ale premiérovu připomínku do návrhu zapracoval.
Češi zvažují účtenkovou loterii, slovenskou pokladnu ale moc nenaplnila
Vedle účtenek se ale ministerstvo věnovalo i dalším bodům zákona. Například stanovilo, že elektronická evidence tržeb se bude týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. A u dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. „Zákon je nadále koncipován plošně. Vyhláška však dočasně vyjímá z povinnosti evidovat tržby všechny činnosti s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu,“ uvedl rezort v tiskové zprávě.
Úředníci se věnovali také otázce sankcí. K uzavření provozovny nebo k pozastavení činnosti bude ministerstvo přistupovat pouze jako k předběžnému opatření, které bude moci být zavedeno dočasně, dokud nebude daný problém odstraněn. „Chceme dát jasně najevo, že není cílem Finanční správy poškodit poplatníkům jejich podnikání,“ uvedla Hornochová.
Novinkou je i to, že se rezort rozhodl zařadit více věcí přímo do zákona a ne pouze do vyhlášek. Jde například o stanovení údajů na účtence nebo přehled tržeb, které budou z povinnosti elektronické evidence vyňaty. Úřad se také rozhodl zavést institut závazného posouzení pro poplatníky, kteří si nejsou jisti, zda má jejich příjem charakter nahodilého příjmu. Ten je od elektronické evidence osvobozen. Závazné posouzení vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun.
Snížení DPH stále platí
Babišův úřad i po zapracování připomínek stále počítá se snížením DPH u stravovacích služeb z 21 na 15 procent s výjimkou daně na alkohol, tabákové výrobky a doplňkový sortiment. Stále se počítá i s jednorázovou slevou ve výši 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.
- Oficiálně by měla být elektronická evidence tržeb spuštěna po několika měsících testování v lednu 2016. Nicméně sám Babiš připouští, že by evidence mohla začít fungovat až o pár měsíců později.
Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že by se elektronická evidence tržeb týkala až 600 tisíc obchodníků, restauratérů, hoteliérů, řemeslníků či poskytovatelů služeb. Nakonec by se měla týkat podle dřívějšího vyjádření Andreje Babiše zhruba 300 tisíc živnostníků, mezi které patří zejména restaurace, hotely a maloobchod.
Úřad si od on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, a to hlavně DPH. Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska. „Celkový reálně dosažitelný dodatečný příjem z DPH a daně z příjmu pouze za dva výše uvedené sektory (sektor stravování a pohostinství a maloobchod) by tak mohl být zhruba 12,5 miliardy korun,“ uvádí ministerstvo.
Podle předchozích Babišových vyjádření měla vláda návrh projednávat tuto středu. Materiál ale ministerstvo ještě nepředložilo, takže se k němu kabinet dostane až na některé z dalších schůzí.
