Areva jde do boje o Temelín, obrátit se může i na Brusel

Praha - Francouzská společnost Areva hodlá o návrat do soutěže na dostavbu Temelína usilovat i v Bruselu, pokud neuspěje u českých orgánů. Generální ředitel francouzské firmy Luc Oursel v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) prohlásil, že vyřazení bylo nefér. Firmě se prý podařilo prokázat, že se jednalo o pouhé nedorozumění. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž postup české firmy, která je zadavatelem tendru, brání. Nabídka Arevy byla podle Kříže v rozporu s požadavky a zákonem.

Francouzská firma oznámila, že se nejprve obrátí na tuzemský antimonopolní úřad. Ten může soutěž zastavit. „Stejně tak to mohou udělat soudy, ke kterým se pak lze odvolat. Může to být záležitost několika let,“ prohlásil Martin Nedělka z advokátní kanceláře Schönherr. „Soustředíme se primárně na napadnutí celého procesu. A to v Česku i na půdě Evropské unie,“ uvedl k tomu Oursel. Podle něj způsob, jakým byla Areva vyloučena z tendru, poškozuje image značky.

Luc Oursel, generální ředitel společnosti Areva pro HN:

„Ze současného vývoje jsem velmi zklamán. Tento projekt je pro celý jaderný průmysl velmi důležitý. Se skupinou ČEZ máme dlouhou historii vzájemných vztahů a máme silná pouta i s českým průmyslem. Stejně tak si myslím, že náš reaktor EPR je pro český projekt velmi dobrým řešením.“

Mladá fronta DNES již dříve napsala, že za vyřazením Arevy z tendru je skutečnost, že nabídka Francouzů negarantovala fixní cenu dodávky či občas ignorovala český atomový zákon. „To ale není pravda!“ sdělill HN Oursel. „Podařilo se nám dokázat, že se jednalo pouze o nedorozumění a není třeba nás kvůli tomu vyřazovat,“ řekl HN Oursel. 

Jaderná elektrárna Temelín
Zdroj: ČT24

Prohlášení firmy Areva z 19. října:

„Areva se vypořádala se všemi důvody k vyřazení její nabídky, které uvedla společnost ČEZ. Areva pevně věří, že komplexní a detailní nabídka, kterou podala v červenci tohoto roku, je zcela v souladu s příslušnými předpisy i kritérii výběrového řízení.“

Jednání ČEZu šéfa Arevy nepříjemně překvapilo

Oursel se pozastavil nad tím, že zástupci firmy nebyli pozváni na osobní vysvětlení sporných bodů. Musel prý osobně žádat vedení ČEZu o slyšení, na které měl jen půl hodiny. Nakonec tam podle něj z české strany nepadly ani žádné otázky. Něco podobného dle svých slov nikdy nezažil.

ČEZ firmě Areva 5. října oznámil, že nenaplnila v nabídce zákonné a další požadavky na stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína. Areva proti tomu 19. října podala námitky. ČEZ následně po posouzení jednotlivých důvodů námitkám nevyhověl, v tendru tak zůstávají pouze americko-japonská firma Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200, které tvoří Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

Ilustrační foto
Zdroj: Radim Beznoska/ISIFA

O pozastavení tendru ČEZ neuvažuje. Podle Kříže přesně a detailně specifikoval společnosti Areva důvody pro vyřazení její nabídky, jde o důvody jak obchodní, tak i zákonné a jsou zásadního charakteru.

Náklady na dostavbu temelínské elektrárny se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být hotova nejpozději v roce 2025. Vítěz tendru má být vybrán v příštím roce.

V první fázi ČEZ s vítězem tendru podepíše takzvanou limitovanou autorizaci k práci. S tou bude spojena příprava dokumentace pro územní řízení a povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pak bude podepsána další podobná smlouva zaměřená na stavební povolení. Až po zajištění všech povolení podepíše ČEZ s dodavatelem takzvaný pokyn ke stavbě, ve kterém se zaváže k zaplacení hlavní a největší sumy zakázky.

Informace o zájemcích o dostavbu Temelína

Areva

- Skupina Areva vznikla v roce 2001 sloučením francouzských společností Framatom (založena v roce 1958) a Cogea (založena v roce 1976).
- Firma, jež sídlí v Courbevoie u Paříže, je podle svého tvrzení největším světovým dodavatelem jaderných reaktorů. Od 70. let postavila nebo právě staví již 102 reaktorů v 11 zemích světa, z nichž 91 je stále v provozu.
- Kromě jaderného strojírenství se zabývá i výrobou paliva pro atomové elektrárny a vybavením pro distribuci a přenos energie.
- Vlastníkem Arevy je francouzský stát. Skupina má v současnosti 48 000 zaměstnanců, výrobní kapacity má ve 40 zemích a obchodní zastoupení ve stovce zemí světa. V roce 2011 utrpěla čistou ztrátu ve výši 2,424 miliardy eur po čistém zisku 883 milionů eur v roce 2010. Tržby společnosti loni činily 8,872 miliardy eur.
- Areva pro Temelín nabízí reaktory nazvané EPR, což je nová generace vysoce výkonných tlakovodních reaktorů. V současnosti staví takové reaktory čtyři: dva v Číně, po jednom ve Finsku a Francii.
- Koncem září Areva oznámila, že v případě úspěchu v tendru na dostavbu JE Temelín počítá s vytvořením zhruba 11 000 kvalifikovaných pracovních míst, z nichž většinu by měli obsadit Češi.
- Skupina Areva byla z tendru vyloučena. Důvody byly podle ČEZu obchodní i zákonné a jsou zásadního charakteru. Firma se odvolala - neúspěšně. Nyní může podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v zákonné lhůtě deseti dnů.

MIR.1200

- Jedná se o konsorcium české firmy Škoda JS s ruskými společnostmi Gidropress a Atomstrojexport z konsorcia Rosatom.
- Konsorcium nabízí nové tlakovodní reaktory MIR.1200 (dříve AES-2006). Tento nový typ reaktoru, vyvinutý firmami Atomstrojexport a Gidropress, který má základy v předchozích reaktorech VVER, je v současnosti v provozu v Číně, budují se i v Rusku a Indii.

Atomstrojexport

- Společnost se sídlem v Moskvě, kterou kontroluje státní agentura Rosatom, vznikla v roce 1998 spojením společností Atomenergoexport a Zarubežatomenergostroj. Realizuje mezivládní dohody o výstavbě objektů jaderné energetiky v zahraničí. K hlavním projektům společnosti patří jaderné elektrárny Kudankulam (Indie), Tchien-wan (Čína), Búšehr (Írán), Belene (Bulharsko) nebo například Mochovce (Slovensko). O zakázku v Belene mělo zájem i české konsorcium pod vedením Škody JS. Atomstrojexport se dále podílí na budování jaderných kapacit v Turecku, Bělorusku, Bangladéši nebo na Ukrajině. Předchůdci firmy se podíleli i na budování jaderných elektráren v bývalém Československu (Jaslovské Bohunice).

Gidropress

- Ruský státní výrobce systémů pro jaderné reaktory. Připravuje také projektové práce pro realizaci jaderných elektráren a výrobu zařízení pro jaderné elektrárny, založené na technologii tlakovodních reaktorů VVER. Firma, která byla založena v roce 1946 a sídlí v Podolsku, se podílela podle vlastních údajů na výstavbě reaktorů v celkem 18 jaderných elektrárnách v Rusku, Arménii, Finsku, Bulharsku, Maďarsku, Česku, Slovensku a Číně. Je rovněž součástí ruské státní agentury Rosatom. Nyní se spolupodílí na většině hlavních zakázek firmy Atomstrojexport.

Škoda JS

- Plzeňská firma se již přes 50 let zabývá inženýringem a dodávkami pro jadernou energetiku. K hlavním projektům společnosti v současnosti patří obnova systému kontroly a řízení Jaderné elektrárny Dukovany, podílí se také na dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce. Kromě inženýringu se zabývá i výrobou pohonů řídících tyčí reaktorů a kontejnerů pro transport a skladování vyhořelého jaderného paliva. Škoda JS, dříve Jaderné strojírenství, vykázala loni zisk před zdaněním téměř 280 milionů Kč, stejný jako v roce 2010. Tržby se meziročně zvýšily o deset procent na pět miliard korun. V roce 2004 do společnosti vstoupil nový vlastník - ruská strojírenská skupina OMZ. Firma má více než 1 100 zaměstnanců.

Westinghouse

- Přední světová firma v oblasti jaderné energetiky. Staví a provozuje jaderné elektrárny po celém světě a je například lídrem v čínské jaderné energetice. Od roku 2006 ji ovládá japonský konglomerát Toshiba.
- Společnost Westinghouse Electric Company založil v roce 1886 v Pittsburghu americký vynálezce George Westinghouse - sám autor asi stovky patentů. V 90. letech firma prodělala velké organizační změny a stala se spíše mediální korporací. Obnovená společnost Westinghouse Electric Company byla založena v roce 1999 a nyní sídlí v Cranberry Township v Pensylvánii. Firma má asi 14 500 zaměstnanců.
- Westinghouse je mimo jiné výrobcem jaderného reaktoru takzvané třetí plus generace AP1000, který nabízí i pro Temelín. Čtyři reaktory tohoto typu jsou nyní ve výstavbě v Číně, další čtyři stavějí v USA. Na technologiích Westinghouse je podle firmy založeno 50 procent ve světě fungujících jaderných elektráren.
- Westinghouse se podílel na výstavbě prvních dvou bloků Temelína (řídicí systémy) a dodával do Temelína také palivo. Loni v červenci Temelín plně přešel z paliva firmy Westinghouse na palivo od ruské společnosti TVEL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 3 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.