Apple se na pár hodin stal největší firmou na světě

New York - Technologický gigant Apple se stal největší veřejně obchodovanou společností na světě. Na první příčce se ale udržel pouze na pár hodin. Ropná společnost Exxon Mobil během úterního obchodování útok odvrátila a díky růstu akcií před koncem obchodování se vrátila na první místo.

Applu stačila tržní kapitalizace 335 miliard dolarů k tomu, aby svrhla po mnoha letech Exxon Mobil z trůnu. Technologické jablíčko přitom už delší dobu boří důležité milníky. V minulém roce se mu podařilo v tržbách překonat svého rivala Microsoft a letos ho dokonce překonává v čistém zisku. Za pokořením Exxon Mobil ale nestojí ani tak síla Applu, jako propad akcií ropného giganta, které odepsaly za poslední týden přes deset procent. 

Branislav Soták, analytik Patria Finance

„Za poklesem Exxon Mobilu stojí prudké výprodeje, které postihují taktéž komodity, a v souvislosti s poklesem ceny ropy padají i akcie ropných titulů.“ 

Divoké otřesy na burzách z posledních dní přesto Applu pomohly. Na rozdíl od ostatních propadly jeho akcie pouze o tři procenta. Samotný vývoj akcií Applu je pak jako příběh z pohádky. Od roku 1997, kdy firma téměř zkrachovala, připsala na burzách přes 10 300 procent a analytici jí předpovídají další růst. 

Nahrávám video

„Investoři, když kupují akcie Applu, tak projevují větší důvěru v budoucí růst a podnikání a méně oceňují reálná aktiva, což je zase případ Exxonu, kde reálná aktiva tvoří velkou část ohodnocení. Z nich nejvýznamnější jsou doposud nevytěžené rezervy,“ myslí si analytik Patria Finance Branislav Soták. 

„Apple má navíc výhodu v produktech. Firma přichází pravidelně na trh s hi-tech novinkami, které každý chce. Růst je nezastavitelný,“ dodává Lawrence Haverty z Gamco Investors. Podle analytiků může Apple v budoucnu předstihnout Exxon Mobil i na delší dobu než jen na pár hodin. Optimistické odhady hovoří dokonce o tom, že by se firma mohla stát první firmou světa, jejíž ocenění přesáhne bilion amerických dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Někteří američtí politici pozastavení sankcí kritizují, naopak zmocněnec Ruska pro jednání s USA Kirill Dmitrijev na síti X označil tento krok za historický okamžik.
05:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 37 mminutami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 13 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 22 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.