Praha - Rozpočet Rusnokovy vlády se schodkem 112 miliard se pravici zdál moc rozhazovačný, současný ministr financí Andrej Babiš ho zas zkrotí. Návrh počítá s deficitem 100 miliard a udrží se do tří procent HDP. Přesná specifika budou koaličním partnerům představena 9. dubna. Místo pro šetření vidí šéf státní kasy hlavně v provozních výdajích. Analytici by při sestavování rozpočtu byli ambicióznější a deficit by rádi viděli ještě níž, než návrh předpokládá.
Kde se může ušetřit
„Provozní náklady státu se dají určitě dramaticky snížit,“ prohlásil Babiš v rádiu Frekvence 1. Současně s tím by mohly další peníze do státní kasy natéct z dividend energetické společnosti ČEZ. Společnost by měla vyplatit celý loňský zisk mezi akcionáře. Stát by tak mohl získat zhruba 25 miliard korun, což je asi o deset miliard korun více než v předchozích letech. Čtěte více.
„Chceme samozřejmě navyšovat důchody, počítáme s valorizací pro stání zaměstnance, potřebujeme stavět dálnice, opravovat silnice a potřebujeme peníze pro investice,“ doplnil Babiš s tím, že se vláda zavázala po celé funkční období dodržovat kritéria pro přijetí eura, především tříprocentní hranici deficitu veřejných financí.
Reakce analytiků
- „Deficit 100 miliard je reálný - vzhledem k plánovaným opatřením. Je otázka, jakým způsobem se podaří naplnit předsevzetí ohledně omezování výdajů. Je dobré se soustředit na omezování provozních výdajů – ne výdajů investičních. Podle mého soudu dříve unikaly velké prostředky na různé poradenské služby, marketing či právní služby,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom VŠE.
- Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je návrh málo ambiciózní, nicméně znamená zhruba půlprocentní rozpočtový impulz pro růst ekonomiky. „Při zlepšení ekonomické situace se pak vládě otevírá prostor k tomu, aby se vrátila ke snižování rozpočtového deficitu a přiblížila veřejné finance k trvale udržitelnému stavu.“
- Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek by rád viděl nižší deficit. „Jinak hrozí, že se vláda bude muset uchýlit k nežádoucím škrtům ve výdajích v době, kdy následně ekonomika zpomalí.“ Pokud by ostatní složky veřejných financí přidaly stejně jako v roce 2013 k deficitu 16 miliard korun, dosáhl by příští rok schodek veřejných financí 2,7 procenta.
„Přestože ekonomika začala růst, vláda nechce pokračovat ve snižování deficitu, a tedy ve snižování tempa zadlužování, což není dobrá zpráva pro budoucnost,“ komentoval návrh bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Ministerstvo práce a sociálních věcí v polovině března navrhlo, aby penze od ledna příštího roku vzrostly o 1,3 procenta, zatímco podle současné legislativy by to bylo pouze o 0,5 procenta - státní pokladnu to bude stát o tři miliardy korun více.
Kolik požadují jednotlivé resorty navíc
- 10 miliard ministerstvo práce a sociálních věcí
- 20 miliard pro ministerstvo dopravy
- 5 miliard pro ministerstvo školství
- 2 miliardy pro ministerstvo vnitra
Více o požadavcích ministerstev ZDE
Jak se politici tvářili na rozpočet pro rok 2014?
-
Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Rozpočet jsme nesestavovali, jinak bychom ho udělali prorůstovější. Na rozdíl od rozpočtů pana Kalouska ale tento rozpočet neškrtí ekonomiku, nebere lidem peníze a řeší krizi ve zdravotnictví tím, že zvyšuje platby za státní pojištěnce.“
-
Miroslav Kalousek (TOP 09): „Nemohli jsme rozpočet podpořit, protože je minimálně o 24 miliard ve výdajích velkorysejší, utrácí peníze, které nemáme, které si budeme muset půjčit.“
-
Jiří Dolejš (KSČM): „Je to rozpočet setrvačný. Zůstal před křižovatkou, nevykročil do období nové lepší hospodářské politiky. Vlastně si nová rodící se vláda tento podivný rozpočet osvojila.“
-
Bývalý ministr financí Jan Fischer: „Rozpočet je živé dítě, ale leží v babyboxu. Je to dítě životné a realisticky sestavené.“
Více komentářů k letošnímu rozpočtu se dočtete ZDE.
Více informací ke specifikům rozpočtu sledujte na MONITORU ministerstva financí.
