Amazon v ČR? Pomoc trhu práce a signál pro další, tvrdí ekonomové

Praha - Čerstvě nastoupená vláda musela v posledních týdnech řešit složitý úkol: Jak dostat do Česka další investory, respektive obří sklady Amazonu? Zatímco stavbě blízko ruzyňského letiště už zřejmě nic nebrání, Brno se postavilo proti. A jaký přínos Amazonu pro české hospodářství vlastně vidí ekonomové?

Ti oslovení portálem ČT24 zdůrazňují, že největší výhodou podobných obřích investic je hlavně snížení nezaměstnanosti. Projekt jednoho z nejstarších internetových obchodů je navíc dobrým signálem pro případné další investory. „Je to velká globální firma, kterou zná prakticky každý, a když taková firma chce umístit podobný projekt v ČR, může to případně napomoci dalším investicím,“ zmiňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. 

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara navíc podobné zakázky v minulých letech státu citelně chyběly. „Jako stát děláme bohužel mnoho pro to, aby tady nikdo neinvestoval,“ tvrdí Špicar s tím, že na nedostatek zájmu ze zahraničí Česko doplácelo málo kvalifikovanou pracovní silou, imigrační politikou nebo nefungující spoluprací mezi firmami a univerzitami.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy 

"Podobná investice je z principu sledovaná. Amazon je firma s velkým sex-appealem a bude se mluvit o tom, že si vybrala Českou republiku. To zase může přitáhnout pozornost jiného druhu investorů. Tohle je docela důležitý signál, i když to není žádné výzkumné, vývojové centrum."

Logistika
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Za výstavbu skladů se v minulých dnech výrazně postavili jak premiér Sobotka, tak ministr Mládek. Kromě snížení nezaměstnanosti a „vábícího efektu“ pro další investory ale nebude mít podobná investice pro stát velký význam, zmiňuje Jan Bureš ze společnosti Era.

Bureš: Nejedná se o tak důležitou investici

"Nemyslím si, že by to zásadním způsobem řešilo problém nezaměstnanosti nebo příjmy státní kasy. To neplatilo ani třeba v případě nošovické Hyundai. I když to byla opravdu velká investice, která měla i přesah pro regionální ekonomiku. Bylo to znát i v makročíslech za Česko jako celek, ale v tomto případě to z pohledu státu není investice, která by byla zásadní," tvrdí ekonom. V současnosti je v ČR oficiálně přes 600 tisíc lidí bez pracovního místa. Amazon sliboval v obou skladech zaměstnat zhruba tři tisícovky lidí.

VÍCE O CELÉM TÉMATU SE DOČTETE ZDE:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...