Kontroly ve stravovacích provozovnách zaměřené na označování alergenů odhalily vážné mezery. Ve více než třetině případů nebyly alergeny označeny buď vůbec, nebo byly informace nedostatečné. Povinnost přitom platí už od loňského prosince. I kvůli nedůslednosti restaurací si tak například lidé s bezlepkovou dietou raději stále připravují jídlo sami. Šéf asociace hotelů a restaurací Václav Stárek ale upozorňuje, že zákazníci neprojevují o informace zájem, případně se diví, proč do jídla alergeny dávají.
V průběhu letních měsíců uspořádala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontrolní akce specificky zaměřené na dodržování nového nařízení. Ve 37 procentech případů restaurace či jídelny nové normě nevyhověly. „K nejzávažnějším zjištěním patřilo, že pokrmy obsahují alergeny, které nebyly v provozovně deklarovány. Spotřebitel se s přítomností alergenu nemohl seznámit v jídelním lístku nebo informaci nemohl získat od personálu,“ zmínil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva s tím, že se problém týkal každého pátého odebraného vzorku.
Není ořech jako ořech
Nejčastěji zjistila kontrola přítomnost alergenu celeru, o němž podnik neinformoval, a to ve dvaačtyřiceti procentech prohřešků. Často ale laboratorní zkoušky odhalily i hořčici, vejce, mléčné bílkoviny nebo arašídy. „Jedná se o závažný prohřešek, protože osobě s alergií může konzumace takového pokrmu způsobit závažné zdravotní komplikace,“ upozornil Kopřiva.
Mnohdy také nebyla specifikována informace, o jaký druh obiloviny nebo ořechu jde. „Pro alergika je velký rozdíl, jestli se jedná o arašídy, nebo o vlašský či jiný ořech,“ dodal mluvčí. Pro kontrolu je pak podružné, jestli byl alergen v jídle úmyslně, nebo nedopatřením.
V laboratořích se simuluje alergická reakce
Povinnost nařídila restauracím, hospodám a jídelnám Evropská unie. Maximální možná výše pokuty dosahuje deseti milionů korun. Na přítomnost alergenů testuje inspekce jídlo v laboratořích. Ve vzorcích se nesmí objevit nic, co restaurace zákazníkům nenahlásila. Před testem se vzorek pokrmu nejprve rozemele. Zkouška pak v zásadě simuluje, co by přítomnost některého alergenu v jídle způsobila alergikovi.
Mezi alergiky přetrvává obava, že ani směrnicí nařízené označování alergenů nepřináší úplnou jistotu. Řada lidí trpící vážnou intolerancí vůči nějaké složce potravin si tak raději nadále vaří sama. Jen k tomuto způsobu mohou mít absolutní důvěru například celiaci, kteří se musí vyvarovat lepku.
Lidé se údajně po složení kvůli alergenům neptají
Podle asociace hotelů a restaurací ale nebylo zavedení směrnice potřeba s odvoláním na zákon na ochranu spotřebitele. „Nemáme informaci, že by došlo k nějakému problému právě na základě toho, že by byl zákazník špatně informován o obsahu alergenů před tím, než začala nová směrnice platit,“ řekl prezident asociace Václav Stárek. V současné době tak podle něj vznikají z jídelních lístků nomenklaturní číselníky.
Navíc podle Stárka se o podrobnosti k obsahu alergenů lidé nezajímají. „Spotřebitelé podle našich informací o to zájem nemají. Naopak vzniká spíš situace chaotická. Máme informace od výrobců, kteří dodávají do restaurací, kde se jich zákazníci ptají, proč do jídla dávají alergeny. Přitom si neuvědomují, že alergen je někdy zdravá potravina, pouze na ni někteří mohou mít intoleranci nebo alergickou reakci,“ uvedl Stárek.
Pro členy asociace každopádně přichystali kompletní metodiku, jak směrnici použít. Už při její přípravě ale upozorňovali, že zavedení opatření nebude jednoduchá věc. Nezpochybňuje však výsledky kontrol a neomlouvá pochybení podniků.
