Praha – Alláh je převeliký; výrok se silným náboženským motivem. Muslimové jím vyznávají svou víru, oddanost, lásku, radikální islamisté ho používají třeba i krátce před teroristickým útokem. Prezident Miloš Zeman jeho použití ještě rozšířil: s úsměvem se jím rozloučil při rozhovoru s německými novináři. Vtipný bonmot, nebo urážka?
Zmíněným provoláním uzavřel Miloš Zeman krátký rozhovor na téma pátrání po dvou Češkách unesených v březnu v Pákistánu. Na otázky německé reportérky odmítl odpovídat s tím, že by tak mohl poskytnout informace teroristickým hnutím, jako jsou Taliban nebo al-Káida, jak česká diplomacie postupuje. „Alláhu akbar“ jako Zemanova kontextová rozlučka s žurnalistkou byla podle některých až šokující.
Alláhu akbar, v překladu Bůh je převeliký, je podle arabisty Petra Pelikána z evropského pohledu až nadužívané provolání. Je součástí modlitby na začátku a při každé změně modlitební polohy, stejně jako dalších způsobů vzývání. Využívá se ale téměř kdykoliv, například jako citoslovce překvapení. „Nenapadá mě situace, kdy by vyřčení Alláhu akbar bylo nepřípadné. Jen si z toho nikdo nesmí dělat srandu. Protože tyto kultury bohužel nemají smysl pro nadsázku a jakýkoliv takový náznak chápou velmi špatně,“ dodává Pelikán.
„Chápu, že pan prezident pro - aspoň jak on si myslí - dobrý bonmot i přes plot skočí. Ale tohle dobrý bonmot není a myslím si, že je to výrok, který v daném kontextu je nevhodný a necitlivý. Měl by pochopit, že to, co mu tu projde v České republice u jeho fanoušků, mu nemusí tak úplně projít ve světě, kdy jsou u toho zahraniční televize nebo zahraniční novináři,“ říká Jan Zahradil, europoslanec za ODS.
Výrokem navíc mohl Zeman způsobit to, co odmítáním odpovědí na otázky sám nechtěl: tedy narušit vyjednávání s únosci. „To, co v jedné kultuře může být chápáno jako situační vtip, tak v druhé kultuře může být vnímáno velice negativně a může třeba zkomplikovat do určité míry případné jednání,“ dodává Marian Brzybohatý, děkan bezpečnostně právní fakulty Policejní akademie. Podle něj únosci velmi pravděpodobně výrok zaznamenají.
Přesvědčili jsme nevěřícího psa
Přestože se nad Zemanovým výrokem mnozí pozastavují, právě kulturní rozdíly paradoxně znamenají jeho vylepšení. V islámském světě totiž může vyvolat úplně opačný efekt.
„Já jsem studoval v Afghánistánu a tam úplně neoplývají smyslem pro humor. Kdyby to viděl někdo tamní, tak by to ve skutečnosti pomohlo,“ míní islamista, arabista a sám praktikující muslim Petr Pelikán. „Vyvolalo by to dojem, že se ten nejvyšší představitel nad něčím zamýšlí. Je prostě nenapadne, že by takovou svátost, jako je toto prohlášení, někdo mohl říct jen tak ze srandy.“ Podle něj by zkrátka tamní kultura brala Zemanův výrok jako gesto dobré vůle.
Zeman je svým negativním postojem k islámu známý. Muslimy už přirovnával k nacistům a komunistům a předloni toto náboženství označil jako anticivilizační. Kontext oslovení je vyostřenější o to, že proběhlo bezprostředně po přednášce na berlínské Humboldtově univerzitě, kde Zeman hovořil i o teroristech odvolávajících se na náboženství. Podle něj vede každé vyjednávání s nimi k nárůstu jejich síly. Zeman zkritizoval Evropu, že je vůči nim příliš měkká, a vyjednávání s teroristy označil jako politiku ústupků. Právě k ústupkům ale bude možná muset Česká republika sáhnout, pokud bude chtít dostat unesené Češky z rukou pákistánských radikálů živé.
