Praha – Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se na začátku týdne zastala dvou muslimských dívek, kterým jejich škola nedovolila nosit při výuce šátky. Opatření označila za diskriminační. Podle některých politiků ale šlápla vedle. Prezident Miloš Zeman například považuje zahalování žen za jejich znevýhodnění. Nechal se slyšet, že „šátkem to začíná, burkou to končí“. Zahalování žen chtějí zakázat také tepličtí zastupitelé. Vadí jim, že bohatá arabská klientela místních lázní ruší svými pikniky noční klid a neuklízí po sobě.
Šabatová se zastala somálské studentky, které školní řád na Střední zdravotnické škole v Praze neumožnil nosit šátek. Za laxní posuzování kauzy kritizovala i Českou školní inspekci. Dívka následně spolu s další muslimskou studentkou z Afghánistánu školu opustila (více čtěte zde).
Takzvaný hidžáb muslimky používají k zahalení vlasů a krku a podle Šabatové je diskriminační jim to na půdě školy zakazovat. „Došlo k nepřímé diskriminaci, to znamená, že té dívce byl znemožněn přístup ke vzdělávání. Ředitel nemůže interním předpisem rozhodnout o tom, že někdo nemůže nosit pokrývku hlavy, která v tomto případě symbolizuje příslušnost k náboženství,“ uvedla Šabatová. Podle ombudsmanky platí i Listina základních práv a svobod, která zaručuje svobodu víry, zmínila také antidiskriminační zákon. Rovněž upozornila, že podle pravidel školy by nemohla dostudovat například ani jeptiška. Šabatové dal zapravdu i poslanec TOP 09 Stanislav Polčák, podle kterého by byl problém pouze tehdy, pokud by oblečení znemožňovalo identifikaci, což ale případ dívek nebyl.
S tím ale mnozí politici nesouhlasí. Nejostřeji se do Šabatové pustil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. „Je štěstí, že výplody Šabatové nejsou pro nikoho závazné,“ prohlásil. Kriticky se k zahalování žen vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Začíná to šátkem a končí to burkou,“ podotkl. Navíc si myslí, že nošení šátku je pro krásné ženy znevýhodnění. „I když si výjimečně dokážu představit ženy, jejichž zahalení do burky by pro mužský pohled bylo prospěšné, ale to je naprostá minorita žen,“ zažertoval.
Nošení šátků by měl regulovat zákon, navrhují někteří politici
Šabatové se ale zastal bývalý ministr školství Eduard Zeman, který se od půlky září stane školským ombudsmanem. „Je-li šátek vyjádřením určité víry a jsme ve státě, kde je ta víra tolerována, pak je to diskriminace,“ uvedl. Podle některých politiků by měl o nošení šátků rozhodnout zákon. Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček s ombusmankou nesouhlasí. Podle něj se nemohla ředitelka školy zachovat jinak, pokud chtěla školní řád dodržet.
Nepříjemný střet s arabskou kulturou v posledních měsících zažívají obyvatelé Teplic. Klientela místních lázní totiž čím dál častěji pochází z bohatých arabských států a svými zvyky ruší noční klid. Zastupitelé v Teplicích se na čtvrtečním zasedání dohodli, že vyhláškou chtějí zakázat zahalování žen na veřejnosti. Nyní musí zjistit, zda vůbec město takovou vyhlášku může přijmout.
Letos je Arabů v Teplicích nejvíce v historii
Teplický magistrát proto s policií i zástupci muslimské obce řešil, co dál. „V pátek při modlitbách budu vysvětlovat, co se v Česku smí. Budeme také rozdávat letáky. Budeme dělat všechno, aby se to zlepšilo,“ řekl představitel muslimské obce Marej Abbas. Letáky by měly být ve všech lázeňských domech. Do Teplic jezdí každoročně na léčení stovky arabských klientů. Letos jich je podle odhadů zřejmě nejvíc za poslední léta, i když přesná čísla neexistují.
Zatím policie veškeré neshody řeší dohodou. „My je na kameře zaměříme, jak odhodí lahev. Přijde hlídka, oni to uklidí. Jenže za čtyři týdny je nepřevychováme, a když už začne uklízet jedna skupina, odjede domů a přijede nová,“ poznamenal šéf městských strážníků Michal Chrdle. Podle místních arabští návštěvníci nechávají po sobě v parcích odpadky a ohrožují v autech z půjčovny bezpečnost. Arabové zejména z Kuvajtu v okolí Teplic také skoupili pozemky, které chtějí použít na zbudování letních sídel.
Problematika šátků v západní Evropě:
Zatímco u nás je spor tohoto typu novinkou, ostatní evropské státy řeší otázku zakrývání vlasů nebo obličeje na veřejných místech už několik let. Asi nejvášnivější debata se vede ve Francii, kde žije největší muslimská komunita v západní Evropě a kde od dubna 2011 každé ženě, která je na ulici přistižena s burkou či nikábem, hrozí pokuta ve výši 150 eur. Ženy ve veřejných institucích a dívky ve francouzských státních školách si podle zákona nesmí zahalovat ani vlasy hidžábem.
Po Francii obdobná pravidla zavedla Belgie. Od července 2011 si nikdo nesmí na veřejnosti zahalovat tvář tak, aby to znemožnilo jeho identifikaci. Zákon přirozeně postihuje především muslimské ženy, které nemohou být s burkou nebo nikábem vpuštěny například do muzea, kina, dopravního prostředku a nesmějí se takto ani procházet na ulici.
Nejstarší zákon omezující veřejné zahalování platí v Itálii. Od roku 1975 tam legislativa zakazuje jakékoliv zakrývání obličeje, které by mohlo znemožnit identifikaci policií. Některá města tento zákon využila a městskou vyhláškou burky a nikáby zakázala.
V Nizozemsku platí od roku 2008 zákaz nošení burky a nikábu ve veřejných školách. Týká se jak školaček a studentek, tak vyučujících, technického a administrativního personálu i rodičů. Dánské zákony umožňují školám a veřejným i soukromým zaměstnavatelům požadovat, aby studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci neměli tvář zahalenou.
V Německu je na základě rozsudku ústavního soudu z roku 2003 zákaz zahalování plně v kompetenci spolkových zemí. A asi polovina z nich k zákazu přistoupila. Podobně v březnu 2007 britské ministerstvo školství rozhodlo, že ředitelé škol mohou zakázat muslimským žákům nosit šátky zcela zakrývající obličej, pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost nebo výuku. V severských státech naopak žádná regulace nepanuje.
