Praha - Prezident Miloš Zeman podepsal pověřovací listinu Vladimíru Remkovi. Bývalý kosmonaut tak může zamířit na velvyslanecký post do Moskvy. Na internetové stránce o tom informoval Hrad. Remek přitom patřil vedle Livie Klausové ke kandidátům, kvůli nimž se rozhořel spor mezi exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a prezidentem Zemanem ohledně jmenování velvyslanců. Kromě Remka teď Zeman podepsal listiny dalším čtyřem velvyslancům - diplomati zamíří do Španělska, Irska, Srbska a Ázerbájdžánu.
Ruská strana nominaci Vladimíra Remka schválila zhruba v půlce října, a učinila tak ve standardní době běžné i pro jiné velvyslance - Moskva totiž proti nominaci vystupuje pouze ve výjimečných případech vyhrocených bilaterálních vztahů. Dosud ovšem nebylo zřejmé, kdy by měl Remek do nového úřadu nastoupit; některé zdroje hovoří o tom, že by měl jako český velvyslanec začít působit už před zimní olympiádou v Soči, a tu bude Rusko hostit v únoru.
Remkova možná mise na české ambasádě v Moskvě stála letos na jaře za velkou zákopovou válkou mezi prezidentem Milošem Zemanem a tehdejším šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Ten Remkovo angažmá zprvu odmítal, hlavní výhrady potom měl vůči vyslání Livie Klausové na české velvyslanectví v Bratislavě. Také Klausová už získala formální souhlas od Slovenska, její pověřovací listinu Zeman podepsal před týdnem. Klausová tak zamíří na velvyslanecký post do Bratislavy.
Komentátor Libor Dvořák:
„Vladimír Remek má samozřejmě tu výhodu, že se tam v 90. letech pohyboval jako osobní zástupce, dokonce i jako diplomat. Ale má tam také pověst prvního zahraničního kosmonauta, který letěl se sovětskými kolegy do vesmíru, a to je věc, která se v této zemi dost počítá. Je samozřejmě otázka, jak toho dokáže využít.“
Miloš Zeman v případě Remka argumentoval tím, že v ruském prostředí je kariéra kosmonauta vysoce ceněna a „otevírá dveře“, Remek má navíc s diplomatickou misí v Moskvě už zkušenost z 90. let. Média však spekulovala i o tom, že se chce prezident Remkovi odměnit, protože od něj získal veřejnou podporu před přímou volbou prezidenta, Remek navíc i uvnitř KSČM patřil mezi straníky, kteří lobbovali za to, aby Zemana podpořila celá partaj.
Vleklý spor o velvyslance, který zablokoval obsazování i dalších diplomatických misí, skončil až s pádem Nečasovy vlády, kdy Schwarzenberga v Černínském paláci zastoupil Jan Kohout. Podle šéfa TOP 09 bylo právě jedním z cílů ustavení Rusnokovy vlády, aby mohl prezident jmenovat „své“ velvyslance. „Tento spor byl poněkud zbytečný, šlo o dozvuky prezidentského klání – Vladimír Remek i Livia Klausová jsou lidé na svých místech a jsou to lidé, kteří mohou titulární úkol v hostitelských zemích zvládnout,“ uvedl pro Studio ČT24 komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.
Remek je prvním a jediným československým kosmonautem. Do vesmíru letěl před 35 lety, 2. března 1978. Byl zároveň prvním nesovětským či neamerickým kosmonautem, který vzlétl do kosmu.
