Zapojení Íránu do konfliktu by mělo podle Černochové vliv i na bezpečnost v Česku

Události, komentáře: Blízký východ jako hrozba pro Evropu? (zdroj: ČT24)

Případné zapojení Íránu do konfliktu, který rozpoutaly útoky teroristické organizace Hamás na Izrael, by zásadně změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě i v Česku. V Událostech, komentářích to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zároveň zdůraznila, že v současnosti žádné nebezpečí v Česku nehrozí. Poslanec ANO Robert Králíček však varoval, že zpravodajské služby by nedokázaly včas rozpoznat případný příjezd jednoho islamistického extrémisty ze zahraničí.

Po útocích Hamásu na Izrael a následných odvetných úderech Izraele na Pásmo Gazy zpřísnila česká policie bezpečnostní opatření například u izraelské ambasády v Praze nebo u židovských památek v centru metropole a také se v Praze uskutečnily dvě protipalestinské demonstrace. Vládní politici přesto ujišťují, že není důvod k obavám. Po čtvrtečním jednání o tom ujistil premiér Petr Fiala (ODS) a v Událostech, komentářích to zopakovala ministryně obrany Jana Černochová.

„Na nás politicích je, abychom nešířili paniku, abychom uklidnili veřejnost, že momentálně žádné hrozby nejsou a nic nám nehrozí,“ uvedla Černochová.

Připustila ale, že se na blízkém východě může stát leccos, a dovede si představit události, které by bezpečnostní situaci v Česku změnily. Za riziko považuje zejména případné zapojení Íránu do konfliktu. „Došlo by k propojení mezi šíity a sunnity. To je to, čeho se obává celý svět. Navíc jak bude přibývat obětí na straně Gaza City, tak se nedá vyloučit, že i někteří Arabové z Evropy tam budou mít příbuzné a budou je chtít pomstít,“ nastínila.

Podobně smýšlí i opoziční poslanec Robert Králíček. „Pokud by došlo k zásadní změně, například pokud by se do konfliktu zapojil Írán, tak se bezpečnostní opatření radikálně změní. Budeme diskutovat o úplně jiných bezpečnostních opatřeních,“ prohlásil.

I on je sice přesvědčen, že momentálně v Česku nebezpečí nehrozí, míní však, že s ohledem na násilné propalestinské demonstrace například v Berlíně „je potřeba být připraven“. „Ani služby nejsou schopny zachytit, pakliže sem přijede jednotlivec z okolních zemí, ať je to Rakousko, Německo, Slovensko. Nemáte-li informace od zpravodajských služeb ze zahraničí, tak je v davu lidí, kteří cirkulují po Evropě, nemáte možnost zachytit,“ ozřejmil, čeho se obává.

Česko pošle materiální pomoc, má seznam požadavků, řekla ministryně

Česko poskytlo po útocích Hamásu Izraeli diplomatickou podporu ztělesněnou například rychlou návštěvou ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v napadené zemi, podle Černochové může následovat i podpora materiální, i když o ní vláda zatím hlasitě nemluví.

„My ty kroky činíme, akorát já nemám ve zvyku říkat ty kroky předem, dokud nedojde k dohodě a jasnému rozhodnutí. Včera probíhalo jednání se zástupci (…) vládní organizace, která nás požádala o podporu. Máme seznamy věcí, o které nás žádají, naši vojáci to prověřují,“ řekla ministryně obrany. Dodala, že zatím nepřišla žádost o vyslání polní nemocnice.

Černochová zároveň odmítla, že by diplomatická podpora narazila na svoji hranici ve chvíli, kdy Evropská rada jednala o možném přehodnocení finanční pomoci Palestině. Požadovat úplné zastavení plateb podle něj čeští zástupci nemohli a požadavek na jejich revize považuje ministryně za maximum.

„Náš názor je nejvíc proizraelský ze všech zemí, které se vyjadřovaly. (…) Jsme v proizraelském postoji někdy braní až jako extremisté, protože jiné země mají spíše středový názor. Pokud paní Ursula von der Leyenová řekla to, co řekla, my jsme na to mohli říkat, že žádáme důkladnou revizi plateb, protože nechceme, aby bylo podporováno teroristické hnutí Hamás. (… ) Premiér Fiala ani ministr zahraničních věcí nejsou v roli, aby zastavovali platby. To jsou rozhodnutí, která probíhají kolektivně,“ prohlásila. Odkázala tak i na prohlášení předsedkyně Evropské komise, která hovořila o ztrojnásobení evropské podpory Gaze.

Robert Králíček je naopak přesvědčen, že čeští představitelé v tomto případě mohli udělat víc, a to hlavně Jan Lipavský. „Pětikoalice je různorodá. Historicky víme, že Piráti byli orientováni spíš propalestinsky. Panu ministrovi nevěřím,“ prohlásil opoziční poslanec. Míní, že Česko mělo skutečně požadovat, aby Evropská unie platby pozastavila.

Naopak u vyslání jakékoli pomoci Izraeli může podle něj vláda spoléhat i na podporu opozice. „Na tomto tématu se shodneme napříč opozicí a koalicí. Pomáhá to zvyšovat důvěru nás politiků, že v tak zásadních věcech jsme schopni komunikovat, shodnout se. Myslím, že lidé potom mohou věřit informacím, které říkáme,“ podotkl.