S chybou v katastru, kdy dvě různé obce sdílí to samé území, se potýkají tři desítky českých a moravských radnic. Ministerstvo vnitra proto připravilo zákon, který by tyto tzv. územní anomálie měl řešit – obce dostanou rok, aby se domluvily, a pokud se jim to nepodaří, rozsoudí je stát.
Většina sporných území pochází z 90. let, někde je ale tato anomálie ještě staršího data. Například vyškovská městská část Zouvalka leží na katastrálním území sousední obce Moravské Prusy už od 60. let minulého století. Sporná území nejčastěji vznikala ve chvíli, kdy se obce slučovaly nebo naopak rozdělovaly.
Územní pře radnic se momentálně řeší leda dohodou mezi nimi. S novelou zákona o obcích bude moci tyto případy rozhodovat ministerstvo vnitra ve správním řízení; v platnost by norma měla vstoupit v roce 2017.
Původně se přitom počítalo s tím, že o sporném území budou rozhodovat krajské úřady, to ale zpochybňovala sama hejtmanství. „Rozhodování krajského úřadu bude komplikované v situaci, kdy by změnou hranice obce měla být dotčena také hranice kraje,“ připomínkovalo původní návrh olomoucké hejtmanství. Vysočina se zase přimlouvala za to, že pokud spory bude rozhodovat vnitro, bude se v jednotlivých případech postupovat stejně. A s patronátem ministerstva souhlasí i předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS).
„Tam, kde jsou dobré sousedské vztahy a kde není žádná stavba, tam jsou obce schopné si území vyměnit, ale pokud to začne zasahovat do osudů lidí, je to složitější – a je to dobře, že to nakonec bude řešit ministerstvo vnitra, jak bylo navrhováno, a to zejména s ohledem na to, že hranice obcí tvoří i hranice kraje a byl by nesmysl, aby kraj o svých hranicích rozhodoval sám,“ prohlásil v Událostech ČT.
Dva příklady: Jesenice a Nové Heřminovy
Nejvíc případů sporných hranic obcí je ve Středočeském kraji. Třeba v případě Příbrami se anomálie týká hned dvou městských částí – Jerusalema a Jesenice. „Stav, kdy část obce leží na území jiné, odporuje právním předpisům, a měl by být bezesporu napraven. Na druhé straně nevím o tom, že by to u nás způsobovalo nějaké praktické problémy,“ říká vedoucí právního odboru Městského úřadu v Příbrami Jaromír Volný.
To ale částečně zpochybňují obyvatelé. Dva domy z Jesenice katastrálně spadají pod obec Háje, a protože má každá z obcí svou správu jinde, na rozdíl od zbytku Jesenických nemusejí všechnu administrativu řešit ve vzdálené Příbrami. V číslech popisných se potom předsedy osadního výboru Martina Svrčiny ztrácejí nejen ti, kdo chtějí v Jesenici stavět, ale také pošťáci.
Že by chaos v katastrech vyvolával problémy, si nejsou vědomi ani v Bruntále. „Když po roce 1989 z místních národních výborů vznikaly obecní úřady, Nové Heřminovy nejevily zájem o přičlenění sousední osady Kunov, který tak připadl městu Bruntál. Existuje kopie dohody, ve které se obce domluvily na spolupráci. Nové Heřminovy měly zajistit zanesení hranic do katastrální mapy Bruntálu, cena za zaměření a omezníkování se měla rozdělit padesát na padesát. K tomu ale nedošlo, a tak dohoda zůstala jen na papíře,“ vysvětluje mluvčí bruntálského městského úřadu Jiří Ondrášek.
