Česko může mít vlastní normy, které reagují na vpád Ruska na Ukrajinu a vytvoří podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda schválila i ústavní novelu upravující podmíky pro vysílání vojáků do zahraniční a přejezdy cizích vojáků přes české území. Fialův kabinet také zvýšil limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani od příštího roku z jednoho na dva miliony korun. Vláda ve středu také probírala zákon, který by měl zavést slibovaný úsporný tarif na energie.
Vláda na středečním zasedání schválila nový sankční zákon, který předložilo ministerstvo zahraničí. Návrh nyní poputuje do parlamentu. Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území.
„Sankce spočívají v možnosti zmražení majetku či zákazu vstupu osob,“ uvedl po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Očekávám, že pozornost zaměříme směrem na subjekty z Ruska a Běloruska, na osoby, které se podílejí na válce na Ukrajině a z nějakých důvodů nejsou ještě na sankčních seznamech Evropské unie,“ upřesnil.
Podle ministra tak Česká republika získává možnost uvalit na subjekty vlastní sankce, pokud z nějakého důvodu EU nenajde shodu. Dosud totiž konkrétní sankcionovaná osoba musí být schválena všemi státy EU.
Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
Na základě zákona by mohla být prováděna cílená vnitrostátní restriktivní opatření přijímaná na základě rozhodnutí České republiky, která vychází z bezpečnostních zájmů země a jejichž účelem je udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. „Tedy i v případech, kdy se restriktivního opatření nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé,“ uvedl resort v předkládací zprávě.
Zákon stanoví podmínky, za nichž mohou být dotčené subjekty na vnitrostátní sankční seznam zapsány, a umožňuje uplatnit vůči nim i jiné sankce, než které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Předloha zároveň zakotvuje mechanismus přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z podnětu Česka.
Národní sankční zákon má však být úzce spjat s předpisy EU, které vymezují sankcemi postižitelné jednání a stanoví uplatnitelná omezující opatření. To znamená, že při realizaci nového sankčního zákona bude Česko vázáno právě předpisy EU a nebude moci postihovat jednání jiné, než které vymezuje evropská legislativa.
Zároveň pokud bude některý subjekt zařazen na vnitrostátní seznam ještě předtím, než Česko podá návrh k zařazení na seznam unijní, bude bezodkladně podán návrh právě na vložení daného subjektu na sankční seznam EU. Pokud následně sankcionovaný subjekt bude na evropský seznam zařazen, bude zápis na vnitrostátní seznam zrušen v případě, že evropské sankce budou stejného rozsahu, jako ty vnitrostátní.
Limit pro registraci k DPH
Limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani by měl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) od příštího roku vzrůst z jednoho na dva miliony korun. Pokračovat by letos a příští rok měly zrychlené odpisy. Návrh změny zákona ve středu schválila vláda, Stanjura to napsal na Twitteru. Doplnil, že součástí novely je snížení pokut u kontrolního hlášení pro malé podnikatele a další opatření pro snížení byrokracie a podporu podnikání.
Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 tisíc drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba přes 82 tisíc živnostníků.
Podnikatelé s paušální daní by nově podle vládních materiálů byli rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. Ve druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionu korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 tisíc korun měsíčně.
Při rozdělování do jednotlivých pásem bude brána v úvahu i výše uplatňovaného výdajového paušálu. Ten slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání.
Do prvního pásma tak budou moci být zařazeni také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud ale na 75 procent příjmů lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na alespoň 75 procent příjmů lze uplatnit 80procentní výdajový paušál. Do druhého pásma budou spadat podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na 75 procent příjmů lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.
Paušální daň byla zavedena od ledna loňského roku. Živnostník musí své rozhodnutí o jejím využívání oznámit finančnímu úřadu do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy zpravidla do 10. ledna. Rozšíření daně sníží podle odhadu MF ročně příjmy do veřejných rozpočtů asi o 600 milionů korun.
Podnikatelé a firmy by navíc měli mít nadále možnost zrychlených odpisů majetku. Ty přijala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) pro předloňský a loňský rok coby pomoc s dopady pandemie koronaviru. V této souvislosti se podle MF sníží příjmy do veřejných rozpočtů v příštím roce, a to o 6,3 miliardy korun.
Vysílání vojáků do zahraničí
Vláda na středečním zasedání také schválila ústavní novelu upravující podmíky pro vysílání vojáků do zahraniční a přejezdy cizích vojáků přes české území. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na případná rizika. Předloha nyní zamíří do Parlamentu.
Podle ústavy nyní přísluší Parlamentu vyslovovat souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území Česka, pokud není takové rozhodnutí vyhrazeno vládě. Kabinet může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně šedesát dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. O takovém rozhodnutí vláda informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit.
V aktuální novele podmínky i lhůta zůstaly. Přidává se však další případ, kdy může vláda o vyslání rozhodnout, a to ochrana života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.
Změna má pomoci například při zvládání migrační vlny. Operativnější rozhodování by mohlo podle obrany být prospěšné i v případě epidemie, a to po zkušenostech s koronavirovou pandemií, kdy ozbrojené síly sehrávaly významnou úlohu ve zdravotnictví. Jako další argumenty pro změnu úpravy zmiňuje novela evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu loni v srpnu či letošní ruskou invazi na Ukrajinu.
Pomoc kvůli drahým energiím
Kabinet také měl jednat o tom, jaká varianta pomoci s vysokými cenami energií bude možná pro firmy a pro domácnosti napojené na teplárny. Před jednáním kabinetu to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Aktuálně probíraný takzvaný úsporný tarif se totiž na vytápění z tepláren, na firmy (a také na chaty a dobíjení elektromobilů) nevztahuje. Šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) před zasedáním uvedl, že kabinet tarif pro domácnosti ve středu zřejmě ještě neschválí.
Přesnou podobu zákona určí až vládní nařízení, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení bude moci kabinet vydat prakticky kdykoli, až bude vše legislativně připraveno, přiblížil šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Energie bude stát dotovat prostřednictvím Operátora trhu s elektřinou (OTE). Teplárenské sdružení i opozice po zveřejnění návrhu kritizovaly to, že tarif se nemá vztahovat na dodávky z tepláren. Na soustavu zásobování teplem jsou připojeny čtyři miliony lidí, úsporný tarif se má týkat pouze domácností, které topí elektřinou nebo plynem.
Podle informací ČT by mohly domácnosti prostřednictvím úsporného tarifu dostat maximálně devět tisíc korun. Síkela řekl, že u malých domácností s nízkou spotřebou to budou řádově tisíce korun, u velkých domácností s velkou spotřebou se bude částka v tisících blížit dvouciferné částce. Podle Bartoše by měl tarif i přispívat k zamyšlení lidí nad spotřebou energií v domácnosti.
Kabinet premiéra Petra Fialy ve středu v souvislosti s kauzou Dozimetr jednal také o únicích informací z policejních dokumentů. „ Vláda dnes vzala na vědomí mou zprávu o nezákonném nakládání s písemnostmi v trestním řízení, a to nejen v takzvané kauze Hlubuček. Budu se tímto tématem dál intenzivně zabývat,“ napsal poté na Twitteru ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Kvůli kontaktům s jedním z obviněných oznámil rezignaci ke konci června ministr školství Petr Gazdík (STAN). O jeho nástupci hnutí jedná.
Ve středu také poprvé zasedla obnovená Národní ekonomická rada vlády (NERV). Její členové se dohodli, že by měli jednat pravidelně jednou měsíčně. V pracovních skupinách, které se týkají veřejných financí, energetické udržitelnosti, rodinné politiky a vědy, výzkumu a školství, by to mělo být častěji. Sdělil to člen rady a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Vláda schválila změny volby členů rad ČT a ČRo
Členy rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by mohli vedle poslanců volit i senátoři. Počet členů Rady ČT se zvýší z 15 na 18, Rada ČRo by měla mít i nadále devět členů. Vyplývá to z návrhu novely zákonů o ČT a ČRo, který projednala vláda. O schválení návrhu informoval ČTK tiskový odbor ministerstva kultury. Druhá změna, kterou návrh zákonů sleduje, se týká organizací, které navrhují kandidáty na členy rad. Novelu nyní posoudí sněmovna.
