Babišova vláda v demisi kývla na návrh ČSSD ohledně obecného referenda. Sociální demokraté na rozdíl od návrhu SPD nechtějí, aby mohli Češi v referendu rozhodovat o vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance. Návrh také stanovuje mnohem přísnější podmínky pro samotné vyvolání referenda i jeho následnou závaznost. Alternativa od SPD už leží ve sněmovně, k ní připojil kabinet neutrální stanovisko.
Vládní legislativci doporučili vyloučit z referenda jakékoli mezinárodní smlouvy. Poukazují na to, že jde o složitou a ryze odbornou záležitost, o níž není všelidové hlasování vhodné.
Podle předlohy ČSSD by bylo nutné pro vyvolání referenda nasbírat 850 tisíc podpisů. To je výrazně více, než jsou představy SPD, Tomio Okamura dříve mluvil o sto tisících podpisech a předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřina Valachová (ČSSD) o víkendu hovořila o rozmezí 350 až 500 tisíc podpisů. Podnět ke konání referenda by vedle toho mohla dát i vláda nebo skupina poslanců či senátorů.
V této souvislosti doporučují vládní legislativci, aby se prodloužila tříměsíční lhůta, během které má vláda rozhodnout, zda návrh na konání referenda splňuje podmínky. Mimo jiné totiž musí ministerstvo vnitra překontrolovat právě podpisy.
Návrh počítá s nadpoloviční účastí všech voličů
Kromě vystoupení z EU by podle návrhu ČSSD lidé nemohli hlasovat ani o státním rozpočtu, o daních, o základních právech či svobodách a také o návrzích, které by někoho odvolaly nebo ustanovily do funkce. Přípustnost otázky všelidového hlasování, které by vyhlašoval prezident, by mohl přezkoumat Ústavní soud.
Iniciátor referenda by musel získat dostatek podpisů pod petici nejvýše během půl roku. Výsledek všelidového hlasování by byl závazný jen tehdy, pokud by v něm odpověděla na položenou otázku kladně, nebo záporně nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů. Tedy i z těch, kteří hlasovat nepřijdou.
Rozhodnutí přijaté v referendu by podle předlohy ČSSD bylo závazné pro vládu a obě parlamentní komory po dobu volebního období sněmovny, nejméně však tři roky. Stejnou lhůtu by ústavní návrh stanovil pro možnost uspořádat další všelidové hlasování ve stejné záležitosti.
Hnutí ANO a sociální demokraté spolu teď vyjednávají o vládě. Tu by měli ve sněmovně tolerovat také komunisté. Ti požadují, aby měl kabinet prosazení zákona k obecnému referendu v programovém prohlášení: „Náš požadavek je, aby to bylo ve vládním prohlášení. Otázka parametrů je otázkou vyjednávání,“ uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip.
V Senátu bude prosazení ústavního zákona velmi obtížné
Poslanci už se začali zabývat konkurenčním návrhem od SPD. Ten obsahuje v porovnání s aktuálně projednávaným návrhem jednak mnohem měkčí podmínky pro vyvolání všelidového hlasování, navíc pro závaznost nestanovuje žádné podmínky ohledně volební účasti. Návrh ale vyvolal poměrně ostrou kritiku a některé strany ho chtěly zamítnout hned v prvním čtení.
Prosazení jakéhokoli zákona však bude poměrně složité, protože se jedná o ústavní zákon. K jeho přijetí je nutné, aby ho podpořila třípětinová většina jak ve sněmovně, tak v Senátu. A právě horní komora je v otázce referenda poměrně skeptická.
„K přijímání zákona o referendu panuje spíš neochota,“ upozorňuje šéfka senátní komise pro Ústavu Eliška Wagnerová (za SZ). Podle senátora Františka Bublana pak hrozí, že horní komora návrh buď přímo zamítne, nebo takzvaně zaparkuje – tedy že ho nechá bez projednání ležet.
