Praha – Vláda po téměř sedmihodinovém jednání napočtvrté ustála hlasování o nedůvěře. Pro návrh hlasovalo 89 poslanců, proti se vyslovilo také 89 poslanců. Zbylých 22 poslanců nebylo hlasování přítomno. Ještě před hlasováním bylo zřejmé, že opozice nebude mít potřebných 101 hlasů ke svržení vlády. Podle premiéra Petra Nečase hlasování od počátku nebylo opozicí myšleno vážně. „Absolvovali jsme více politické divadlo než vážně míněný krok,“ dodal. Vláda má podle něj důkaz, že má dál pokračovat ve svém reformním programu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zdůvodnil podnět ke svolání mimořádné schůze nepřijatelným chováním členů vlády v případu vyšetřování nákupu letadel CASA pro armádu i působením kabinetu jako takového.
Nečasův kabinet i tentokrát hlasování ustál. Proti nedůvěře hlasovali přítomní poslanci vládních stran ODS, TOP 09 a Starostů a LIDEM, nezařazený Michal Doktor a také člen opozičních Věcí veřejných Milan Šťovíček, jenž vládu podpořil i v jarním hlasování o vyslovení důvěry. Proti byli přítomní poslanci opozičních ČSSD, KSČM a VV kromě Šťovíčka, a také například nezařazená Kristýna Kočí.
178 poslanců tvořilo na včerejším jednání nejmenší účast ze všech 11 hlasování o nedůvěře vládě od roku 2003. V dubnu letošního roku podpořili vládu i někteří nezařazení poslanci a Milan Šťovíček s Otto Chaloupkou z Věcí veřejných. Vláda tehdy dostala 105 hlasů.
Nečas: Opozice sehrála divadlo
Hlasování předcházela debata, která trvala zhruba šest a půl hodiny. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) bylo jednání o vyslovení nedůvěry vládě spíše politickým divadlem než vážně míněným krokem. „Když si někdo přečte ústavu, ví, co je předpokladem hlasování o nedůvěře, a nemá tady nejen dojednanou nějakou pravděpodobnost získání nadpoloviční většiny poslanců, ale nemá dokonce ani vlastní poslance, tak je evidentní, že to od počátku nebyl vážně míněný politický krok,“ řekl Nečas po hlasování. Vláda musí pokračovat ve svém reformním úsilí, míní. Premiér hájil svou vládu také poukazem na to, že Česko je podle finančních institucí včetně agentury Moody's bezpečným přístavem, a vyzval hlasující, aby hlasovali pro nedůvěru vládě, pokud souhlasí s prosazováním populistických řešení. Koaličním poslancům Nečas poděkoval za podporu kabinetu.
Z vládního tábora chybělo sedm poslanců ODS, čtyři poslanci TOP 09 a Starostů a dva LIDEM, z opozičního tři sociální demokraté, dva členové Věcí veřejných a národní socialista Jiří Šlégr. Jednání se neúčastnili také nezařazení Pavel Bém, Jaroslav Škárka a David Rath, jenž je ve vazbě. Nečas doufá, že se vláda v budoucnu bude opírat o tři poslanecké kluby. To by předpokládalo, že vicepremiérka Karolína Peake získá další poslance pro své politické uskupení.
Sobotka: Kalouskovy výroky jsou nepřijatelné
Podle předsedy opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky bylo včerejší hlasování o nedůvěře vládě nezbytné. Ačkoli se jeho straně nepodařilo získat pro svůj návrh dostatek hlasů, sněmovní debata přispěla k vyjasnění toho, že pokusy členů koalice zasahovat do práce policie a justice jsou nepřijatelné, uvedl. „Jsme přesvědčeni o tom, že jak chování ministra financí Miroslava Kalouska, tak předsedy vlády Petra Nečase směřuje k vytváření tlaku na policejní orgány a ve skutečnosti si tady vládní koalice zřejmě připravuje předpoklady a zázemí, aby tlačila na výměnu v osobě policejního prezidenta,“ řekl na tiskové konferenci po hlasování Sobotka. Kalouskovy výroky na adresu policie jsou podle něj nepřijatelné, za hranou a výrazným přešlapem demokratického politika.
Kalousek prohlásil, že svým sporem s policejním prezidentem nechce dále zatěžovat politickou scénu a chce ho řešit v soukromé rovině. „Občan Miroslav Kalousek byl nepravdivě a zákeřně osočen a domůže se omluvy v občanskoprávním sporu, aniž by tím chtěl zatěžovat českou politickou scénu,“ uvedl.
Konstruktivní svržení vlády
Návrh ústavního zákona má podle koalice zabránit vládním krizím a zbytečnému svolávání schůzí. Jelikož opozice s vyslovením nedůvěry neuspěla, může podle předlohy znovu zkoušet štěstí až za půl roku. Zákon navíc počítá i s tím, že ten, kdo chce vyslovit vládě nedůvěru, musí zároveň předložit jméno nového premiéra a mít tak jistotu 101 hlasu. Přísnější pravidla mají například i v Německu, Španělsku, Polsku, Slovinsku nebo Maďarsku.
Nečas: Vyšetřování trestných činů nikdo nebrání
Premiér Nečas zdůraznil, že vyšetřování trestných činů v Česku nikdo nebrzdí a nebrání. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka naopak zdůvodnil podnět ke svolání mimořádné schůze podle něho nepřijatelným chováním členů vlády v případu vyšetřování nákupu letadel CASA pro armádu i působením kabinetu jako takového.
„Nikdo v České republice nebrzdí a nebrání ve vyšetřování trestných činů včetně korupce,“ zdůraznil premiér. Kdo tvrdí opak, měl by podle něho předložit důkazy. Opozice ale Nečasovi vyčítá i slova o „policejních plukovnících“ a o tom, že Lessy nastoupil cestu politického aktivismu. Šéf ČSSD zaspekuloval o tom, že nyní možná jde o opětovné ovládnutí policie. „Předseda vlády zahájil proces, na jehož konci má být odvolání policejního prezidenta,“ uvedl.
Kalousek má prý důkazy o rozhovoru s Lessym
Ještě před hlasováním o vládě se opozice na žádost Věcí veřejných neúspěšně pokusila prosadit zřízení parlamentní vyšetřovací komise ke snahám o ovlivňování policejního vyšetřování nákupu letounů CASA, napsal deník Mladá fronta DNES. Vládní koalice ale nic takového nedovolila. Ministr financí Miroslav Kalousek předložil čtyři dokumenty, které podle něj dokazují, že policejní prezident Petr Lessy nemluvil pravdu, když tvrdil, že s ním Kalousek nemluvil o kauze CASA, ale o penězích na policejní vozy Volkswagen Passat. Lessy trvá na své výpovědi.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek se pozastavil nad tím, že při sněmovní debatě nezaznělo žádné vyjádření ministra vnitra Jana Kubiceho. Rozprava podle něj ukázala, že vláda není schopna se distancovat od Kalouskova údajného pokusu vměšovat se do policejní práce.
