Jednání o návrhu státního rozpočtu ještě budou pokračovat, například v úterý v rámci koaliční rady. Návrh rozpočtu by měl být hotový v řádu dnů a vláda jej projedná nejpozději příští týden. Vyplývá to z vyjádření některých ministrů po večerním jednání na Úřadu vlády. Šéfové resortů hledají především cestu, jak ušetřit 80 miliard korun proti původnímu návrhu předchozí vlády. Ministr financí počítá s provozními úsporami i propouštěním úředníků. Zároveň s ohledem na inflaci plánuje vyšší rozpočtové příjmy. Schodek by tak měl klesnout pod 280 miliard.
Vláda dál hledá úspory v rozpočtu, Stanjura by letos chtěl ušetřit mimo jiné na obraně
Události: Ministři jednají o úsporách v letošním rozpočtu (zdroj: ČT24)
„Blížíme se k tomu cíli, aby návrh byl v tomto týdnu politicky dohodnut. Našli jsme výrazné úspory a debatu budeme zítra finalizovat,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) k tomu dodal, že vláda by měla rozpočet schválit nejpozději příští týden.
„Za mě by bylo 280 milionů výborný výsledek a splnili bychom oba dva sliby, které jsme si dali. Najít úspory až 80 miliard a současně aby schodek rozpočtu byl pod 300 miliard,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vůbec poprvé také připustil i miliardové úspory v resortu obrany. Důvodem jsou podle něj odklady velkých armádních zakázek.
Stárnoucí bojová vozidla pěchoty měla už letos postupně nahradit mnohem modernější. Ještě loni v květnu za ně ministerstvo obrany plánovalo letos utratit prvních víc než osm miliard. Největší armádní zakázka v české historii v celkové hodnotě 52 miliard má ale zpoždění. A ani letos stát bojová vozidla nenakoupí.
„I kdybychom příští týden obeslali uchazeče s novou poptávkou a znovu odpovídali na devět tisíc otázek tak, jak to bylo v minulosti, tak zprocesovat se to v letošním roce nedá,“ popisovala v půlce ledna ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
obrázek
UK: Škrty ve výdajích státu (zdroj: ČT24)
Dlouhodobé zvýšení peněz na obranu
„Bývalý ministr ten proces nezvládl a přestože ty peníze měl plánované na rok 2022, tak teď už víme, že v roce 2022 nebudou potřeba. Považuji tedy za zbytečné, aby tam byly započteny, může to být v řádu několika miliard,“ přibližuje Stanjura.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) argumentuje tím, že ani jedna z firem nabízející bojová vozidla pěchoty nesplnila podmínky zakázky.
Dvě procenta HDP
Česko slíbilo Severoatlantické alianci, že bude v dohledné době dávat na obranu dvě procenta HDP. Fialova vláda chce závazek splnit za tři roky. To v příštích letech znamená zvyšovat výdaje na obranu o víc než deset miliard ročně.
Případné úspory by splnění závazku oddálily. Ministryně obrany Černochová v pondělí nechtěla změny v obranném rozpočtu komentovat. Třeba šéfka koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová je ale k záměru ministra financí ušetřit na armádních zakázkách několik miliard zdrženlivá. „Peníze na obranu bychom měli krátit až jako poslední v případě, jestli na ně vůbec sahat,“ myslí si Pekarová Adamová.
Devadesátka a úspory ve státním rozpočtu (zdroj: ČT24)
„Každý resort bude muset v letošním roce, který je opravdu ten nejkrizovější, dokázat ušetřit a některé investice, které jsou důležité, odložit,“ kontruje ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„V roce 2025 chtějí, aby do obrany šly dvě procenta HDP. V té době to bude zhruba 150 miliard, takže já si to moc neumím představit,“ kritizuje bývalá ministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
obrázek
Škrty u úřednictva
Šetřit chce ministr financí v letošním rozpočtu i seškrtáním provozních výdajů ministerstev nebo omezením počtu úřednických míst. Celkem hodlá snížit plánovaný schodek až o 100 miliard korun. O svém plánu už několik týdnů přesvědčuje jednotlivé členy vlády. Už před neformálním zasedáním členové vlády v pondělí večer shodně říkali, že úspora 80 miliard korun v rozpočtu na letošní rok je klíčovou prioritou celého Fialova kabinetu.
„Musíme se o to pokusit, minimálně proto, že tempo, kterým se Česká republika zadlužovala v posledních letech, je prostě neudržitelné,“ deklaruje ministr školství Petr Gazdík (STAN). „Doufám, že se nám to podaří poskládat, bylo zadání hledat rozpočtové úspory k šesti procentům,“ doplňuje pak vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové (TOP 09) je možnost ušetřit reálná. „Spokojená být nemůžu, těch peněz je málo, ale musíme s tím nějak se popasovat,“ říká pak ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Ministři by mohli schvalovat návrh rozpočtu už tuto středu. Pokud by se během dvou dní nedohodli, počítají s odkladem na příští týden.
obrázek
Loni v rekordním deficitu
Minulý rok se státní rozpočet propadl do nejhlubšího deficitu v historii a to 420 miliard korun. Podepsaly se na tom i koronavirová krize nebo snížená daň z příjmu fyzických osob. Pro letošek plánoval kabinet Andreje Babiše (ANO) zhruba o 40 miliard nižší číslo.
Nový ministr financí hodlá šetřit například snížením počtu plánovaných míst ve státní sféře. Nepřijme sedm tisíc nových zaměstnanců, jak plánovala předchozí vláda. Celkové číslo má letos zůstat na úrovni loňského roku tedy zhruba 482 tisíc míst.
Díky tomu a i díky menšímu růstu platů stát na výdělky nakonec nevydá 252 miliard. Právě tolik plánoval minulý kabinet.
Některé rozpočtové výdaje ale zůstanou větší než loni. Například důchody vzrostly v lednu a čeká se i mimořádná letní valorizace. A na vyšší úrovni setrvají i platby, které stát odvádí na zdravotním pojištění za děti, penzisty nebo nezaměstnané.
obrázek