Norsko bude nakupovat kulomety stejné značky jako Češi, jenže pětkrát levněji. Český obchod dohodlo ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) a podepsalo ho pouhé tři dny před Vánoci. Strategický kontrakt na belgické kulomety zprostředkovala malá jihočeská firma, a to bez soutěže. Ministerstvo tak mělo k dispozici jedinou nabídku, kterou navíc ani neposuzoval znalec. Pro Reportéry ČT točil Ondřej Stratilík.
Zakázka minulé vlády na kulomety za více než miliardu. Bez soutěže a pětkrát dráž než Norové
10 minut
Reportéři ČT: Podivná zakázka na kulomety
Belgické kulomety MINIMI jsou jedna z hlavních zbraní české armády. Během posledních let si jich vojsko nakoupilo už více než šest stovek. A další téměř tisícovku si ozbrojené síly pořizují nyní. Kolem rámcové dohody za 1,13 miliardy korun podepsané loni 21. prosince však panuje řada nejasností. Ty začínají už u samotné ceny. Jedna zbraň s příslušenstvím vychází v průměru na 1,19 milionu korun.
„Jednotková cena 1,19 milionů korun za jeden kus kulometu vypadá skutečně velmi zvláštně. Musíme si uvědomit, že to je v podstatě cena třech osobních automobilů a lehký kulomet této kategorie není zas tak sofistikovaná zbraň,“ uvádí vojenský publicista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský.
Cena zaráží i ve srovnání s dřívějšími nákupy kulometů. Jak vyplývá z odpovědi tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) na poslaneckou interpelaci, v roce 2016 se tyto zbraně s příslušenstvím pořizovaly v průměru za 738 500 korun. Nyní je tedy každá zbraň o více než čtvrt milionu dražší.
„Proč bych se s vámi bavil?“
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) byl prý ujišťován, že je vše v pořádku. „Od počátku, tak, jak byly zakázky dokladovány, a zvláště tato, jsem byl ujišťován, že zakázka je naprosto v pořádku, že byla ministerstvu obrany dokonce poskytnuta sleva a že je to výhodné pro ministerstvo obrany,“ popisuje Metnar.
Proč jsou tedy nyní kulomety o tolik dražší, se Reportéři ČT vydali zjistit do sídla společnosti CB Servis Centrum. Ta kontrakt dostala bez soutěže. Jednatel a majitel společnosti CB Servis Centrum Lubomír Havelka se k záležitosti nechce vyjadřovat. „Proč bych se já s vámi o tom bavil?“ sdělil Havelka s tím, že se má štáb ČT optat tiskového odboru armády.
Zprostředkovatelská firma CB Servis Centrum měla ozbrojeným silám dodat několik desítek belgických kulometů MINIMI i před desíti lety. Tehdy ministerstvo obrany obchod zastavilo z důvodu vysoké ceny. A loni zase Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval jinou zakázku, v rámci níž CB Servis Centrum prodala armádě sedmdesát kulometů MINIMI.
„U toho konkrétního nákupu kulometů MINIMI jsme zjistili řadu nedostatků. Byl vůbec problém specifikovat to, co chce armáda nakoupit. Ten druhý problém potom souvisel s tím způsobem nákupu,“ prohlásil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Agentura NATO provádí mezinárodní srovnání
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu upozorňuje na to, že když v roce 2013 za vlády Petra Nečase (ODS) začalo ministerstvo obrany kulomety MINIMI pořizovat, 269 souprav tehdy získalo za dvě stě milionů korun prostřednictvím nákupní agentury NATO (NSPA). To znamená, že jedna kompletní souprava vyšla v průměru na 743 tisíc korun. „Náš nákupní proces je založen na soutěži. Organizujeme mezinárodní srovnávání nabídek, abychom dosáhli té nejlepší ceny a servisu pro zákazníka,“ napsala agentura NSPA Reportérům ČT.
Podle analytika Transparency International Marka Chromého jsou známé případy, kdy byly nákupy přes NSPA levnější až o třetinu oproti nákupům napřímo s dodavatelem. „Co se týká zadání přes NSPA, je pravda, že v minulosti jsme pořízení tohoto kulometu realizovali přes NSPA, ale bohužel jsme neměli příliš dobré zkušenosti. Ta zakázka se protáhla o několik let,“ uvádí náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Lubor Koudelka, který dohodu s CB Servis Centrum podepsal.
Potíže tehdy podle Koudelky způsobily zpožděné součástky požadované optiky od USA. Ty si ke zbraním nadiktovala sama česká armáda. „Aby došlo k úspoře, je potřeba k takovým zakázkám přistupovat koncepčně a dlouhodobě si stanovit na roky dopředu, jaké zakázky přes NSPA by mohly být realizovány tak, aby agentura, případně další spojenci v rámci NATO mohli na takovou zakázku reagovat,“ myslí si analytik Chromý.
Podle publicisty Zdobinského je zase otázka, jestli je nutné, aby armáda sofistikované součástky kupovala pro každý kus kulometu. „Když je možné tyto zaměřovače na kulomet prostě připojit podle potřeby,“ uvádí Zdobinský.
Zrušený rozhovor
I když generální štáb původně slíbil, že okolnosti zakázky vysvětlí některý z jeho odborníků, plánovaný rozhovor nakonec zrušil a místo něj nabídl jen vyjádření tiskové mluvčí. „V současné epidemiologické situaci se snažíme limitovat kontakty našich specialistů mimo jejich pracoviště. Obecně zbraně nakupujeme jako soupravu, součástí soupravy kulometů MINIMI je její příslušenství, vybrané náhradní díly a také optika pro denní a noční vidění,“ sdělila mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.
Podle Koudelky právě optika kulometů tvoří velkou část ceny celého systému. „Ta optika je samozřejmě velmi sofistikovaná a skládá se z celé řady komponentů a tvoří v podstatě dvě třetiny ceny toho celého systému,“ míní.
A i když řada států nakupuje kulomety MINIMI přímo od výrobce, v poslední době například Norsko nebo Portugalsko, ani tuto cestu Česká republika nezkusila, přestože zákon takový postup dovoluje. Zbraně se nakoupily přes CB Servis Centrum navzdory tomu, že programové prohlášení minulé vlády slibovalo, že zbrojní nákupy ze zahraničí budou pořizovány bez prostředníků.
Požadavky nebyl nikdo schopný splnit
Zmíněné Norsko se před několika měsíci přímo s belgickým výrobcem kulometů domluvilo. Uzavřelo s ním také rámcovou dohodu. Její horní hranici stanovilo v přepočtu na 875 milionů českých korun, či čtyři tisíce kulometů MINIMI s příslušenstvím. To znamená, že v ideálním případě zaplatí za jednu zbraň 219 tisíc korun. Česká armáda bude za každý kulomet s příslušenstvím platit v průměru přes milion korun.
„Já se nebudu k tomu vyjadřovat. Armáda si dala nějaké složení, co všechno má ta souprava obsahovat. V rámci složení té soupravy jsme podali ucelenou nabídku,“ doplnil jednatel zprostředkovatelské firmy Havelka. Koudelka pak říká, že způsob zadání veřejné zakázky spočíval v aktivitě na straně dodavatele.
A tak ministerstvo pracovalo pouze s jedinou nabídkou. Nikdo kromě CB Servis Centrum prý totiž požadavky jednacího řízení nebyl schopný splnit. „Česká zbrojovka se chtěla seznámit s touto zakázkou. Po důkladném prostudování a posouzení podmínek jsme se rozhodli nabídku nepodat,“ říká mluvčí České zbrojovky Uherský Brod Radek Hauerland. Podobně se k ní postavila i firma Banzai, která vyhodnotila, že nemůže vyhovět podmínkám, a dál se tendru nezúčastnila.
Bez znalce
Nejenže nabídka od CB Servis Centra za více než jednu miliardu korun neprošla žádnou srovnávací soutěží, jak vyšlo najevo, neposoudil ji ani žádný znalec. Prý neměli zájem. A tak museli nastoupit resortní úředníci.
„Dvakrát jsme vyhlásili veřejnou zakázku, zadali jsme zakázku na soudního znalce. Bohužel nikdo ze soudních znalců, kteří jsou registrovaní v tomto oboru, se nám nepřihlásil,“ uvedl Koudelka s tím, že podle interních předpisů cenu ověřovali experti tvoření z příslušníků ministerstva obrany, generálního štábu a dalších složek.
Podle Metnara zákon neukládá ověřovat cenu, když šlo o takovou formu zadání. „Akviziční proces ministerstva obrany je, když to porovnám v rámci zemí Severoatlantické aliance, vnímán trošku jako rozporuplný. Na jednu stranu tady máme zpracované strategické dokumenty, které nějakým způsobem říkají, co by se zhruba kdy mělo nakoupit. Já se osobně domnívám ale, že tady v těch dokumentech jsou dost jasné mezery,“ dodává analytik Transparency International Chromý.
„Budeme ostřížím zrakem sledovat, co se tam děje, ale zda kontrolu pořizování konkrétně tohoto nákupu budeme realizovat, nebo ne, tak na to odpovědět nemohu,“ dodává prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
