Obrana musí pro splnění svých závazků navýšit rozpočet o 80 miliard. Armáda na to není připravená, zní z opozice

Nahrávám video

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Do roku 2025 plánuje vláda vydávat na obranu dvě procenta HDP. Česká televize spočítala, že by to během tří let znamenalo růst výdajů z letošních plánovaných 95 na 146 miliard ročně. Do roku 2025 by tak stát při plánovaném růstu HDP musel poslat na obranu celkem víc než 80 miliard korun. 

„Reálné to je, máme to v našem programovém prohlášení, zástupci všech stran pětikoalice s tím takto souhlasili,“ reaguje ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Závazek vydávat v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP chce schválit speciálním zákonem. Sněmovní opozice s tím ale nesouhlasí. 

„Podle mých zkušeností a znalostí z chodu ministerstva se nedomnívám, že je to reálné. Nemůže dojít k takovému skokovému nárůstu, protože resort na to není připraven,“ uvedl bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Souhlasí s ním i člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), podle kterého není armáda schopná navýšení pojmout.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Česko se přitom ke stejnému plánu, ovšem do roku 2024, zavázalo už před sedmi lety. Slib pak před necelými třemi lety osobně zopakoval Andrej Babiš Donaldu Trumpovi. Nová vláda teď posunula závazek státu o rok.

„Reálný ten závazek je. Je potřeba si uvědomit, že když armáda nakupuje, tak se to připravuje dva až tři roky a z toho důvodu je nutné, aby armáda měla stabilní rozpočet,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). 

O tom, jakou částku dá přesně stát na obranu v letošním roce, rozhodnou poslanci v březnu při schvalování státního rozpočtu na rok 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 11 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled