Obrana musí pro splnění svých závazků navýšit rozpočet o 80 miliard. Armáda na to není připravená, zní z opozice

Nahrávám video

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Do roku 2025 plánuje vláda vydávat na obranu dvě procenta HDP. Česká televize spočítala, že by to během tří let znamenalo růst výdajů z letošních plánovaných 95 na 146 miliard ročně. Do roku 2025 by tak stát při plánovaném růstu HDP musel poslat na obranu celkem víc než 80 miliard korun. 

„Reálné to je, máme to v našem programovém prohlášení, zástupci všech stran pětikoalice s tím takto souhlasili,“ reaguje ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Závazek vydávat v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP chce schválit speciálním zákonem. Sněmovní opozice s tím ale nesouhlasí. 

„Podle mých zkušeností a znalostí z chodu ministerstva se nedomnívám, že je to reálné. Nemůže dojít k takovému skokovému nárůstu, protože resort na to není připraven,“ uvedl bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Souhlasí s ním i člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), podle kterého není armáda schopná navýšení pojmout.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Česko se přitom ke stejnému plánu, ovšem do roku 2024, zavázalo už před sedmi lety. Slib pak před necelými třemi lety osobně zopakoval Andrej Babiš Donaldu Trumpovi. Nová vláda teď posunula závazek státu o rok.

„Reálný ten závazek je. Je potřeba si uvědomit, že když armáda nakupuje, tak se to připravuje dva až tři roky a z toho důvodu je nutné, aby armáda měla stabilní rozpočet,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). 

O tom, jakou částku dá přesně stát na obranu v letošním roce, rozhodnou poslanci v březnu při schvalování státního rozpočtu na rok 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moct zákony projednávat až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

Škoda přes sto milionů. Hasiči ukončili zásah u shořelého supermarketu v Kladně

Zásah hasičů u shořelého supermarketu v Kladně skončil, místo převzal majitel. Likvidaci požáru, který způsobil zkrat na elektroinstalaci, vyhlásili v úterý večer. Škoda způsobená požárem podle odhadu dosáhla 120 milionů korun, nikdo nebyl zraněný.
před 18 mminutami

Sněmovna opět schválila návrh zákona o státních zaměstnancích

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 13 hhodinami

Na Šumavě je dvě stě sudů s rtutí či arsenem, uvedl Červený

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kladenský supermarket zasáhl rozsáhlý požár. Hasiči ho dostali pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl v úterý krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu. Z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí, kteří se později mohli vrátit. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči původně vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, před 5:00 jej snížili na druhý, dopoledne pak na první. Většina jednotek se již postupně vrátila na základny, pokračuje rozebírání objektu a dohašování. Příčinou požáru byla podle kriminalistů pravděpodobně technická závada.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoBabišův potenciální střet zájmů poškozuje zemi před partnery v Evropě, míní Kupka

Fakt, že premiér Andrej Babiš (ANO) zůstává v potenciálním střetu zájmů, jak v úterý uvedla Evropská komise, může ohrožovat dotace, které míří do Česka a poškozuje to i obraz tuzemska před partnery v Evropě, prohlásil v Interview ČT24 šéf ODS Martin Kupka. „Od začátku roku upozorňujeme na to, že stále není zveřejněný statut fondu,“ zmínil Kupka s odkazem na RSVP Trust, do něhož Babiš v únoru akcie holdingu Agrofert vložil. Kupka chce, aby se pozicí státu ve vyplácení dotací zabývala právní veřejnost. „Pokud nebude (stát) vymáhat finanční prostředky, které byly proplaceny nezákonně, hrozí, že další proplacené veřejné prostředky zaplatí občané,“ dodal. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Teplotní rekordy v Česku padly na třech čtvrtinách stanic

Česko v úterý zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.