Obrana by se podle Černochové měla zaměřit na modernizaci. Pro nákupy plánuje investiční fond

Nahrávám video

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci představila priority resortu pro rok 2022. Zdůraznila, že ministerstvo by se v příštím roce mělo zaměřit na modernizaci a novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministryně chce také předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů.

Ministryně Černochová uvedla, že chce předložit zákon o investičním fondu pro obranu, který umožní garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fungovat by mohl začít koncem příštího roku nebo v roce 2024. Doplnila, že inspirací pro jeho vytvoření je prvorepublikový fond obrany.  

Po začátku akvizičního procesu podle ní budou peníze v něm umístěné virtuální. Ve chvíli, kdy se bude blížit ukončení procesu, ministerstvo financí potřebné peníze převede. Nyní Černochová o podrobnostech jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), s nímž chce návrh zákona předložit.

Zmínila také, že ještě letos je prioritou resortu zvýšit nábor vojáků do armády. Ministryně plánuje vybudovat virtuální náborové středisko, přes které bude možné například domluvit videokonferenci s náborářem, bude ale obsahovat i on-line prezentaci jednotlivých částí armády.

Dvě procenta na obranu do roku 2025

Za ideální by považovala, aby ročně do armády přišlo dva tisíce nových vojáků, v současné době to podle ní je 500 až 800. Upozornila, že každý nový voják rozpočet stojí milion korun, je proto potřeba vyčlenit potřebné peníze. Tento týden chce o náboru mluvit s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou nebo státním tajemníkem Petrem Vančurou. 

Černochová zopakovala, že v roce 2025 bude Česko vydávat dvě procenta HDP na obranu. Nákup pásových bojových vozidel pěchoty označila za prioritu. Do tří měsíců si chce nechat zpracovat analýzu dalších kroků. 

Nová vláda si začlenila do programového prohlášení slib, že Česko bude v roce 2025 vydávat dvě procenta HDP. Černochová poznamenala, že nejde pouze o závazek v rámci NATO, ale i o vnitřní dluh resortu, který přesahuje 100 miliard korun. 

Politickými náměstky Černochové na ministerstvu obrany budou Daniel Blažkovec (za STAN) a František Šulc (za ODS), který již na obraně působil. V čele ministerstva skončil náměstek Lukáš Klučka, který dosud vedl sekci správy a řízení organizací resortu obrany. Nahradil ho náměstek Filip Říha, který zároveň vede sekci právní a majetkovou. 

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek

Dokončit chce Černochová i další klíčové modernizační projekty. Poznamenala, že současná vláda bude muset také rozhodnout o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru po roce 2027, kdy skončí pronájem švédských stíhacích letounů Gripen. Za klíčové označila i projekty v nových oblastech, kterými jsou třeba kvantová technologie nebo robotické prostředky.

Připravit dále plánuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, který je podle ní přísnější než evropské směrnice. Akviziční proces chce zrychlit a zjednodušit. Podporu slíbila i zbrojnímu průmyslu například garancí státu pro financování obranných vývozů a podporou prodeje formou mezivládních dohod.

Zaměřit se chce i na výchovu žáků k obraně státu. Do besed ve školách by chtěla zapojit třeba bývalé profesionální vojáky. Vytvořit plánuje také novou koncepci péče o válečné veterány. Spolupracovat na ní chce s Eduardem Stehlíkem, který v minulosti na odboru pro válečné veterány působil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled