Věznice ve Vinařicích opět spustí projekt zaměstnávání vězňů v call centru. Trestanci budou nabízet produkty společnosti T-Mobile. V minulosti byl projekt zastaven kvůli podezřením, že se vězni dostávají k osobním údajům. Kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů však tyto informace vyloučila.
Zaměstnávání vězňů je podle ministerstva spravedlnosti způsob, jak naučit trestané osoby pracovním návykům, a zvýšit tak pravděpodobnost, že se po propuštění lépe začlení zpět do společnosti.
„Cílem zaměstnávání vězněných osob není jen to, aby platily dluhy vůči státu a společnosti nebo aby třeba posílali prostředky na své děti, ale aby se naučili novým dovednostem a znalostem, které jim pomohou v lepší integraci po propuštění,“ uvedl generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal.
Riziko páchání další trestné činnosti se podle něj u zaměstnaných vězňů snižuje. „Recidiva u vězňů, kteří byli zaměstnaní v call centru, byla osmnáct procent. Obecně je recidiva v Česku zhruba na sedmdesáti procentech,“ doplnil Dohnal s tím, že jde o jasný důkaz, že má projekt smysl.
Vězni si hradí náklady výkonu trestu
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) také upozornil na to, že je projekt zaměstnávání vězňů prospěšný i z finančního hlediska. „Zaměstnaný vězeň si hradí náklady na výkon trestu ve výši tisíc korun. Pokud tedy zaměstnáme tisíc nových vězňů, dělá to milion korun roční příjem,“ uvedl Pelikán.
Úkolem ministerstva spravedlnosti bylo podle náměstka Vladimíra Zimmela zvednout zaměstnanost vězňů o dvacet procent. „V tuto chvíli jsme na devatenácti procentech. Od začátku roku jsme navýšili počet zaměstnaných vězňů o více než 1100 osob a rádi bychom pokračovali,“ řekl Zimmel.
K osobním údajům se vězni nedostanou
Než vězni dostanou práci v call centru, čeká je náročný výběrový proces. Musí například prokázat chuť pracovat a projít předvýběrem, který provádí věznice. Čeká je také školení o finanční gramotnosti, zvládnutí komunikačních technik a obecné IT dovednosti. „Počítáme s tím, že zhruba devadesát až sto osob bude ve výkonu trestu pracovat,“ uvedla jednatelka společnosti A-Giga Věra Babišová.
Podle ní je také zcela vyloučené, že by se vězni dostali k osobním a citlivým údajům. „Vězni sedí za stolem, mají sluchátka a volají na počítačem náhodně generovaná čísla. K osobním údajům se nedostanou,“ ujistila Babišová s tím, že s případnými osobními údaji klientů třeba při zadávání objednávky pracuje civilní pracovník.
Za práci budou vězni pobírat plat 4500 korun měsíčně. V call centru si chce vydělávat i Jakub Sláma, kterému chybí do konce trestu jeden rok: „Byl jsem furt jenom zavřenej na oddíle a to je prostě o ničem.“
Na vězeňství vydá stát ročně zhruba devět miliard korun, z toho jde asi čtvrtina na platy dozorců. Příští rok by se ale tato suma měla zvednout, parlament totiž bude schvalovat návrh, podle kterého se má zvýšit počet zaměstnanců o 250.
