Většině Čechů platba za pobyt v nemocnici nevadí, ukazuje průzkum

Praha – Jde o první zrušený poplatek z řady „regulačních“, právě s ním ale většina obyvatel paradoxně souhlasí. Jak ukazuje nejnovější průzkum agentury STEM/MARK, platit za pobyt v nemocnicích nevadí 60 procentům Čechů. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček je ale přesvědčen, že tzv. hospitalizační poplatky nesplňovaly potřebnou funkci a občany příliš zatěžovaly. Lidem přitom vadí více poplatky za recept - souhlasila s nimi pouhá třetina respondentů.

Staly se tématem, díky nimž levice před lety vyhrála volby. Regulační poplatky, zavedené ministrem Tomášem Julínkem v Topolánkově vládě, měly přinést více peněz do zdravotnictví, zajistit lepší péči a dle názoru pravice připomenout lidem, že v extrémně drahém oboru není drobná spoluúčast každého na škodu. Opačný tábor přitom namítal, že poplatky jdou proti ústavě a vzdalují sociálně slabším šanci na zdravotní péči.

Nyní to vypadá, že alespoň část z nich nemusí být Čechům proti srsti. Právě stokorunový poplatek za den v nemocnici lidem od nového roku zůstává v peněžence. Ochotných zaplatit stovku je přitom více než čtvrtina lidí, se 60 koruny souhlasí dokonce 31 procent Čechů. Osob, které se domnívají, že by tyto poplatky měly být naopak ještě vyšší, jsou jen 3 procenta.

Výzkum agentury STEM/MARK o poplatcích u lékaře
Zdroj: ČT24/STEM/MARK

Kubek: Platit za nemocnici byl jediný smysluplný poplatek

Většinový názor veřejnosti potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Poplatek za hospitalizaci je podle něj ze všech jediný, který měl smysl. „Jenom ho nesmíme nazývat regulační, protože nikdo nemůže rozhodovat o tom, zda bude či nebude hospitalizován, ale nazývejme ho příspěvkem na hotelové služby,“ zmínil.

Podle názoru Kubka jsou lidé nejvíce citliví na vysoké ceny za léky - kvůli stále menšímu množství těch, které jsou zčásti či plně hrazeny pojišťovnami. „Nikoliv 30 korun u doktora, ani 60 korun za den v nemocnici, ale tisíc korun v lékárně – to občanům vadí,“ uvedl Kubek v Interview Daniely Drtinové.

Výzkum agentury STEM/MARK o poplatcích u lékaře
Zdroj: ČT24/STEM/MARK

Nemocnice nyní řeší, jak se s chybějícími příjmy po zrušení hospitalizačních poplatků vypořádat. Například v pražské Thomayerově nemocnici dělá podobný výpadek zhruba 2 miliony korun měsíčně. Peníze od pacientů se dosud využívaly například na zaplacení stravy, dodávky energií, vody nebo zvelebení čekáren a ambulancí.

Kubek upozornil, že nemocnicím bude celkově chybět zhruba 160 milionů korun měsíčně, což se prakticky na samotné péči o pacienty neprojeví. Hlavní tíha zrušených poplatků ale doléhá především na menší nemocnice. „Když budete ještě později platit těm dodavatelům, tak se stane, že nám začnou dodavatelé účtovat třeba penále,“ zmínil ředitel třebíčské nemocnice Jan Ferenc.

Stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici zrušil na základě stížnosti tehdejší (levicové) opozice loni v létě Ústavní soud. Před novou vládou tak stála možnost poplatek upravit a znovu zavést se sníženým limitem. Takový návrh ale nový kabinet odmítl a jakékoliv hospitalizační poplatky znovu zavádět neplánuje.

I další platby postupně zmizí, zůstane jen za pohotovost

Jaký bude osud dalších poplatků? Za rok chce koalice zrušit také poplatky za recept a návštěvu u lékaře. Právě tento krok má přitom širší podporu také u veřejnosti. Pro odstranění těchto poplatků jsou téměř dvě třetiny populace ve věku 18-65 let (častěji lidé s nižším vzděláním a také např. obyvatelé Olomouckého kraje). Třetina osob souhlasí se zachováním stávajících 30 korun (častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy). Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má pouze minimální podporu 3 procent obyvatel. Jedinou dál existující platbou zůstane ta za vyšetření na pohotovosti.

Před ministrem Němečkem stojí jasný úkol: dostat zpět do zdravotnictví téměř dvoumiliardový výpadek. Řešení chce hledat v posílení zdravotních pojišťoven a také v úpravě úhradové vyhlášky, aby peníze získaly nemocnice. „Zrušení hospitalizačních poplatků je z mého pohledu velmi dobré, na druhé straně roční propad příjmu pro nemocnice bude dvě miliardy korun za situace, kdy jejich ekonomika je napjatá. Cítíme povinnost to řešit,“ zmínil.

Němeček tak připraví návrh, aby zdravotnictví dostalo peníze z rezerv státního rozpočtu, nejspíš formou zvýšení odvodů státu, v úvahu připadá i odkup pohledávek. „Další záležitost je, aby prošlo bez otřesu pro ekonomiku poskytovatelů zrušení poplatků u lékaře a za recept, které se plánuje od ledna 2015. I zde je dohoda, že to bude kompenzovat zdravotní pojištění,“ uvedl Němeček. Peníze by mohly být z úspor, pokud se sníží DPH na léky.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Bývalá vláda Jiřího Rusnoka musela sanovat propad financí ve zdravotnictví už loni – navýšila platby za státní pojištěnce a Všeobecné zdravotní pojišťovně poskytla bezúročnou půjčku. Celkem si tak zdravotnictví polepšilo o 1,5 miliardy korun (čtěte víc).

Exministr zdravotnictví Martin Holcát tehdy navrhoval, aby stát odkoupil také nedobytné pohledávky zdravotních pojišťoven. Pomohlo by to mimo jiné nahradit pětimiliardový výpadek příjmů, který nastal v důsledku zrušení některých zdravotnických poplatků Ústavním soudem. Nový ministr financí Andrej Babiš ale nedávno v Otázkách Václava Moravce  přiznal, že takový krok zatím neučiní. Požaduje nejprve audit hospodaření zdravotnictví, teprve poté se chce s ministrem Němečkem „bavit o konkrétních věcech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 7 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 7 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 11 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 11 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.