Vědci jsou proti vyhlášení kůrovcové kalamity na Šumavě

České Budějovice - Desítky vědců nesouhlasí s vyhlášením kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava, které ředitel parku Jan Stráský požaduje po ministerstvu životního prostředí. Vyhlášení kalamitního stavu by umožnilo velkoplošnou těžbu dřeva i v dosud chráněných bezzásahových oblastech. Za Stránského snahou ale vědci vidí hlavně dřevařskou lobby. Novinářům to dnes řekli signatáři dopisu České společnosti pro ekologii, který poslali premiérovi a dalším ústavním činitelům.

Odborníci jsou zásadně proti použití insekticidů. Podle nich jsou neselektivní - zabíjejí veškerý hmyz, škodí zdraví a ohrožují podle nich kvalitu vody. Stráský obavy těchto vědců nehodlá komentovat. Chystaná tvrdá opatření naopak vítají například členové Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a vedení některých obcí v národním parku.

V uvedeném dopise vědci vyjadřují znepokojení ze Stráského činnosti. Apelují, aby byl respektován účel, pro který byl Národní park Šumava před 20 lety zřízen. Přidaly se k nim další vědecké společnosti i komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Nahrávám video

Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních - bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji, a mezi oběma územími primárně proti kůrovci zasahovat. „Nynější ochranné zóny mají obrovskou délku, boj je roztříštěný. Po scelení by se správci mohli soustředit na to, aby se většina problémů zachycovala na rozhraní obou pásem,“ řekl Zdeněk Landa za Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, někdejší člen rady parku.

Stráský ministrovi: Očekáváme progresi kůrovce, budeme kácet

Stráský poslal před týdnem na ministerstvo životního prostředí návrh obranných opatření proti kůrovci. Ministru Tomáši Chalupovi (ODS) píše, že v letošním roce se očekává progrese kůrovce, a situace proto vyžaduje vyhlášení kalamitního stavu. Loni bylo vytěženo rekordních 347 000 kubíků napadeného dřeva. Kůrovec podle vědců gradoval.

Stráský navrhuje zasáhnout proti kůrovci především v prvních (bezzásahových) zónách typu enkláv uprostřed druhých zásahových zón. Pokácené stromy by podle návrhu Stráského a jeho poradců měly zůstat na místě, kde budou zbaveny kůry. Zasahovat se má v okolí Prášil, Srní, Modravy, Borových Lad, Českých Žlebů a Stožce, převážně v místech, kde les sousedí s lesy městskými, Rakouskem a Bavorskem.

Stráský doporučuje strojní odkorňování

K zásahu proti kůrovci na zbývajících vybraných územích Stráský doporučuje strojní odkorňování a „vysoce účinnou chemickou asanaci,“ naopak biologickou zcela zatracuje. Stráského experti doporučují používat nejen insekticidy otrávené lapáky (pokácené stromy), ale také skupiny stojících stromů. Na ministra Chalupu Stráský apeluje, že je nutné rozhodnout o použití insekticidů rychle, aby je správa mohla nakoupit. Výběrová řízení jsou totiž ve fázi rozhodování.

Stráský navrhuje snížit bezzásahové zóny (I. a II.) o třetinu, zasahovalo by se tak na 77 procentech hektarů lesa. Výměra bezzásahových zón by klesla ze současných 33 na 22 procent území. V národních parcích v zahraničí přesahuje podle vědců 50 procent. Na Šumavě se měla do deseti let zvýšit na 40 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 11 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.