Vědci z Jihočeské univerzity vyšlechtili nové plemeno kapra. Amurský lysec je odolnější vůči nemocem, které stojí za rybími úhyny, a jeho šlechtění zabralo vodňanské fakultě rybářství víc než sedmnáct let.
„Vysokou odolnost amurského lysce k viróze koi herpes viru (způsobující úhyn) ověřil Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Jde u nás o jedinou laboratoř schopnou testovat rybí viry,“ uvedl děkan fakulty rybářství a ochrany vod Otomar Linhart.
Jihočeši na šlechtění nového kapra spolupracovali s jihomoravským Rybníkářstvím Pohořelice a amurský lysec existuje ve dvou liniích: vodňanské a pohořelické. Už ho uznaly také ministerstvo zemědělství i republiková šlechtitelská rada pro chov ryb, žádné jiné rybí plemeno přitom v Česku nepřibylo déle než dvě dekády.
Kapr připlaval z Amuru
Na výzkumu začali vodňanští šlechtitelé pracovat v roce 1993. „V první fázi jsme do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy,“ řekl Martin Flajšhans, vedoucí genetické laboratoře z centra Cenakva, které funguje při fakultě ve Vodňanech.
Vlastní šlechtění zabralo více než sedmnáct let, cílem vývoje podle Flajšhanse bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra. „Ten je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný,“ uvedl.
Nové plemeno prý v tuzemských podmínkách dobře přežívá a roste stejně jako jiné produkční linie kapra, které se v České republice chovají.
Lysí kapři mají v tuzemsku tradici, i když šupinatý kapr v celkové produkci stále převažuje. O lysé kapry je prý zájem také v sousedních zemích jako Německo, Rakousko nebo Polsko. Jihočeská rybářství prodávají běžné kapry v průměru kolem 80 korun za kilogram. Cena amurského lysce by se měla pohybovat ve stejných relacích.
