Václav Havel: Rusko neví, kde začíná a kde končí

Trutnov - Na mezinárodním hudebním Open Air Music Festivalu v Trutnově, známém více jako "český Woodstock", včera vystoupil bývalý prezident Václav Havel, jeho dlouholetý příznivec a častý návštěvník. Letos poprvé byla jeho návštěva součástí oficiálního programu festivalu a Havel tam přes hodinu besedoval s návštěvníky. Beseda se týkala především invaze okupačních vojsk armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, jejímž obětem byl letos festival věnován, a nejžhavějších témat české i světové politiky.

Havel zmínil historické paralely vojenské invaze 21. srpna 1968 se současným konfliktem mezi Ruskem a Gruzií. „Já myslím, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, má přesto pocit, že je taková trochu malá a že ji ohrožují i nepatrní sousedé, které kolem sebe má,“ řekl Havel.

„Přepadení a okupace Gruzie podává dost jasnou zprávu o povaze toho současného putinovského režimu. Je mnohonásobně sofistikovanější, než byl nějaký komunismus za Brežněva, ale v podstatě v sobě nese opět tyto imperiální ambice,“ míní Havel, podle jehož názoru by s tím evropští politici měli počítat. „Nemá cenu s Ruskem mluvit jako s nějakým malomocným, se kterým se musí mluvit zvláštním, něžným, opatrným způsobem,“ konstatoval Havel, jehož slovům často aplaudoval velký stan zcela zaplněný několika stovkami lidí.

Olympijské hry v Pekingu nebylo podle českého exprezidenta potřeba kvůli přístupu Číny k lidským právům přímo bojkotovat, politici by ale měli jasně formulovat své názory. Havel odmítl myšlenku, že by se do sportu neměla „zatahovat“ politika. „To je absolutní nesmysl, sportovci jsou také občané,“ prohlásil. „Jet na olympijské hry s tím závazkem, že tam budu mlčet a že zapomenu na to, že jsem svobodomyslný občan ze svobodné země, to mi přijde jako velmi pochybné,“ řekl.

Havel se na dotaz z publika rovněž jasně přihlásil k podpoře amerického radaru v Brdech a odmítl názory, že jeho výstavba by byla obdobou někdejšího ruského vojenského vlivu v komunistickém Československu. „Já si myslím, že je jakýsi nepatrný rozdíl mezi sovětskou okupací, když sem přijelo 600 tanků a posléze tady bylo půl milionu vojáků, aniž se nás kdo zeptal, a respektem ke spojeneckému závazku,“ uvedl Havel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ředitelem Úřadu rozvoje území bude Martin Kozák, rozhodla vláda

Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 nižší než před pěti lety, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Ministři by podle něj měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost. Vláda dále rozhodla, že Ředitelem nového Úřadu rozvoje území se od ledna stane dosavadní ředitel Dopravního a energetického stavebního úřadu Martin Kozák. Naopak se nezabývala případným prodloužením regulace cen pohonných hmot i po konci listopadu, neboť na jednání nebyla ministryně financí.
11:20Aktualizovánopřed 1 mminutou

Předsedou horní komory senátoři znovu zvolili Vystrčila

Senátoři na první schůzi v povolebním složení popáté zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů. Před volbou znovuzvolený šéf řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volí se i místopředsedové. Těmi nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 1 hhodinou

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 2 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 4 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.