Praha – Lidí, kterým je více než 50 let a marně hledají práci, evidují úřady 60 tisíc. Je to rekordní číslo, které potvrzuje věkovou diskriminaci zaměstnavatelů. Firmy přitom argumentují tím, že lidé nad 50 let neumějí jazyky nebo pracovat s počítačem. Takové předsudky se snaží odbourat sdružení Alternativa 50+, které zahájilo kampaň proti věkové diskriminaci, do které se zapojily desítky známých tváří.
Padesátiny jsou období, kdy je člověk na vrcholu – intelektuálně na výši, většinou ještě zdatný a s obrovskými zkušenostmi. Paradoxně ale mnoho zaměstnavatelů nestojí o takové pracovníky. Experti přitom poukazují, že důvody vyhazovů či odmítání „starých“ uchazečů o práci, jsou vesměs nepodložené. Jde totiž o předpoklad, že dotyční neumějí anglicky či neovládají počítač a nechtějí se učit novým dovednostem. „Již 25 let se s novými technologiemi setkávají, umí s nimi pracovat,“ poukázala přitom socioložka Nikola Šimandlová.
Sdružení Alternativa 50+, které se snaží předsudky odbourat, uvedlo, že největší problémy mají starší lidé v administrativě, bankovnictví a pojišťovnictví. Potíže přitom nemají pouze lidé starší 50 let, občas i ti, kterým je o deset méně. „Máme zkušenost, že jsme měli ženu, které bylo 45 let, a už jí bylo řečeno, že je stará,“ upozornila Nikola Šimandlová.
Lepší situace je ve specializovaných odvětvích jako je strojírenství, ale i tam často musí lidé, kteří mají první cifru věku vyšší než tři či čtyři, odcházet. Jen výjimečně takový vyhazov vede k lepší kariéře – což se podařilo Dalimilu Markovi, strojaři, který k padesátinám „dostal“ výpověď. „Rozhodl jsem se, že si zvýším kvalifikaci, že si udělám státní zkoušku,“ řekl muž, který nyní pracuje jako obchodní zástupce.
Opovrhování lidmi nad 50 nebo dokonce jen 40 let je pro Česko neudržitelné. Do roku 2050 budou totiž padesátníci nejpočetnější skupinou. Kromě občanských iniciativ se problémem začal zabývat i stát a přišel s motivací pro firmy – za přijetí člověka nad 55 let nabízí měsíčně příspěvek až 24 tisíc korun.
