Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.
„My se debatě o zvýšení (DPH) na 23 procent nebráníme. A preferujeme zachovat tři sazby. Zároveň ale pojďme udělat opravdu důslednou revizi jednotlivých složek nebo jednotlivých výrobků, služeb, které jsou v jednotlivých sazbách tak, aby v té nejnižší nebo té snížené zůstaly hlavně primární věci, jako jsou základní potraviny či základní služby,“ řekl první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Zvýšení sazby DPH by přineslo do statní pokladny víc peněz, zároveň se to ale může odrazit na cenách. Například když si zákazník koupí tyčový mixér za bezmála 900 korun, stát si na DPH vezme 155 korun. Pokud by se daň podle úvah části koalice zvedla o dva procentní body, přístroj by zdražil o patnáct korun.
Kromě domácích potřeb by v případě růstu základní sazby daně mírně podražilo třeba i oblečení, obuv, kosmetika a další stovky druhů zboží či služeb, které lidé používají každý den. Právě v nejvyšší sazbě DPH je nejvíc položek.
Pro stát by to ale znamenalo navýšení příjmů o desítky miliard korun ročně. „DPH je ta daň, která zdaňuje spotřebu, takže bychom preferovali třeba větší zdanění spotřeby, aby nemuselo docházet k výrazně vyššímu zdanění výkonu, tedy těch příjmových daní,“ vysvětlil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob s tím, že si tedy dovede představit zvýšení základní sazby DPH.
„Ono to není pouze o zvýšení na 23 procent, ono to je o určité revizi. Podle těch našich propočtů se můžeme bavit o nějakých čtyřiceti miliardách korun,“ upřesnil Vlček.
Opozice proti zvyšování daní
Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) je ale takový návrh novinkou. „V těch expertních skupinách jsme to nedebatovali, ale to neznamená, že nemůžeme nějaký nový nápad prodebatovat,“ řekl.
„Počkejme na ten finální balík. Jsou tam návrhy, které se týkají zdanění práce, jsou tam návrhy, které se týkají změny DPH,“ upozornil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Vedle růstu základní sazby jedná vládní koalice i o sjednocení dvou nižších pásem na třinácti až čtrnácti procentech.
Opozice naproti tomu jakékoli zvyšování daně z přidané hodnoty odmítá. Obává se dalšího zdražování zboží a služeb.
„(Koalice) přichází s tím, že zvedne daně v době jedné z nejhorších krizí, kterou prožíváme,“ komentovala šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
„V tuto chvíli, při té drahotě, určitě není prostor pro to zvyšovat ještě sazby DPH,“ dodal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Koalice by se ráda na změnách DPH dohodla do konce dubna. Kromě zvýšení daně zvažují vládní strany i přesunutí části služeb a zboží do vyšší sazby. Mluví třeba o službách, které kvůli covidu a zavedení EET v roce 2020 do nejnižší sazby přesunula vláda Andreje Babiše (ANO). Ta tehdy snížila z 15 na 10 procent daň u stravování, ubytování nebo sportovních akcí. Z 21 procent pak do nejnižší sazby přesunula zdanění točeného piva nebo práci kadeřníků.
„U té snížené DPH se to týká například kadeřnic. Dneska, když už ty profese nemají úbytek tržeb vlivem toho, že je omezený pohyb občanů, tak nemají nárok ani na tu sníženou sazbu DPH,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Jeden z nejdůležitějších odvodů
Daň z přidané hodnoty je hned po odvodech na sociální pojištění nejdůležitějším příjmem státu. Jen letos plánuje díky DPH vybrat do rozpočtu skoro 382 miliard korun. Pro srovnání je to o devadesát miliard víc než v posledním předcovidovém roce 2019.
Lidé však odvedou na DPH ještě podstatně vyšší částky. Vedle státního rozpočtu je to totiž také příjem obcí a krajů. Celkem by tak letos veřejné finance měly získat rekordních 593 miliard korun. Podíl obcí z této částky je zhruba čtvrtinový, desetinu získají kraje. Vláda pak hospodaří s 64 procenty.
