V tajné volbě si poslanci na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). ANO na funkci nominovalo ministra Karla Havlíčka, kvůli neslučitelnosti funkcí ale jeho kandidaturu poslanci odmítli. Dolní komora také vybrala pět nových místopředsedů. Stali se jimi Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Věra Kovářová (STAN), Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Jedno místo zatím zůstává neobsazené. Na závěr ustavující schůze se svého poslaneckého mandátu vzdal zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Druhá schůze sněmovny proběhne 23. listopadu.
V čele sněmovny usedla Pekarová Adamová. Jeden post místopředsedy se nepodařilo obsadit
On-line přenos
Ustavující schůze Poslanecké sněmovny
- 22:35
Ustavující schůze Poslanecké sněmovny skončila.
- 22:34
Druhá schůze nové Poslanecké sněmovny začne 23. listopadu ve 14 hodin. Začne volbou zbylého místopředsedy.
- 22:31
Holiše nahradí ve sněmovně Margita Balaštíková (ANO).
Pekarová Adamová byla adeptkou koaliční většiny, která má ve sněmovně 108 z 200 hlasů. Po Miroslavě Němcové (ODS) se stala druhou ženou v čele sněmovny a druhým politikem v této funkci, jenž není z ODS nebo z ČSSD.
Pekarová Adamová dostala v tajné volbě předsedy sněmovny 102 poslaneckých hlasů ze 122 odevzdaných. Hlasovací lístek neodevzdalo 72 poslanců.
Nová předsedkyně v projevu po svém zvolení poděkovala bývalému šéfovi dolní komory Radku Vondráčkovi (ANO) a posléze si s ním potřásla rukou. Řekla, že sněmovna by měla hledět v první řadě na to, aby důstojně reprezentovala celou veřejnost. Povinností poslanců podle ní je, aby zejména v klíčových věcech působili semknutě a hájili zájmy všech občanů. „A myslím si, že toho budeme schopni,“ dodala.
„Chtěla bych, abychom skutečně dbali na kvalitu před kvantitou. To je podle mého názoru nesmírně důležité a považovala bych to za to nejdůležitější měřítko, které si máme stanovit,“ řekla. Na závěr se obrátila k veřejnosti. „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží. A budu moc ráda, když mě v tom budete všichni následovat,“ dodala.
Pekarová Adamová také řekla v rozhovoru pro Českou televizi, že její první zahraniční cesta ve funkci povede na Slovensko. Zároveň uvedla, že se chce co nejdřív setkat s šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) i prezidentem Milošem Zemanem.
Havlíčkova nominace do čela sněmovny vyvolala debatu, protože ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory.
Plénum se před volbou seznámilo se stanoviskem legislativního odboru. Vyplynulo z něho, že Havlíček by neměl být do volby za nynější situace ani připuštěn. Volební komise nicméně požádala poslance o bodu vést rozpravu a následně o možnosti kandidatury Havlíčka hlasovat.
Jako „přípustnou a hlavně i zdravou“ označila Havlíčkovu kandidaturu předsedkyně poslaneckého klubu ANO a dosavadní ministryně financí Alena Schillerová. Argumentovala stanoviskem ústavního právníka Jana Kudrny, podle něhož ústava kandidaturu člena vlády na funkci ve vedení sněmovny přímo nevylučuje. Předseda lidovců Marian Jurečka požádal členy ANO o to, aby si viděli „na špičku nosu“ a upamatovali se na minulé funkční období, kdy jako vládní uskupení byli ve sněmovně dominantní.
Havlíčkovo jméno nebylo na hlasovacím lístku
Po dlouhé rozpravě nakonec poslanci zamítli návrh Schillerové, podle kterého by Havlíček mohl kandidovat do vedení Poslanecké sněmovny. Naopak se vyslovili pro návrh Zbyňka Stanjury (ODS), který jeho kandidaturu pro neslučitelnost funkcí odmítá. Havlíčkovo jméno tak nebylo uvedeno na hlasovacím lístku.
Pro Stanjurův návrh hlasovalo všech 104 poslanců vznikající vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty ze 196 přítomných. Návrh Schillerové získal podporu pouze 93 poslanců ANO a SPD, pro hlasoval i jeden občanský demokrat.
Počet místopředsedů se zvýší
Po volbě předsedy rozhodovali poslanci o počtu místopředsedů komory. Zatímco v uplynulém volebním období jich bylo pět, nyní bude šest. Návrh, který přednesla nová předsedkyně, schválila sněmovna bez diskuse.
V prvním kole volby poslanci vybrali čtyři místopředsedy - Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), Jana Skopečka (ODS), Věru Kovářovou (STAN) a Jana Bartoška (KDU-ČSL). Olga Richterová (Piráti) byla zvolena až ve druhém kole. Radek Vondráček (ANO) a Tomio Okamura (SPD) nedostali dostatek hlasů, jedno místopředsednické křeslo tak nyní zůstalo neobsazeno.
Proti Okamurovi ve vedení dolní komory se vymezují zástupci sněmovní většiny. Argumentují tím, že stranu zmínila Bezpečnostní informační služba (BIS) ve zprávě o projevech extremismu. Poslanci SPD během rozpravy před volbou zopakovali, že stranu volilo asi půl milionu voličů, a měli by je proto ve vedení sněmovny reprezentovat. Zástupci koalic se kriticky stavějí i k Vondráčkovi.
Vzhledem k tomu, že volba místopředsedů je jenom dvoukolová, sněmovna bude muset nominovat nové kandidáty na místopředsedy pro obsazení posledního křesla. Podle šéfa volebního výboru by mohla být lhůta na nominace do 22. listopadu.
Válková se stala předsedkyní mandátového a imunitního výboru
Před volbou vedení se sešel sněmovní mandátový a imunitní výbor, který si do svého čela zvolil Helenu Válkovou (ANO). Bývalá ministryně spravedlnosti působila ve výboru, který mimo jiné dává plénu doporučení ohledně žádostí o vydání k trestnímu stíhání, i v minulém volebním období. Její volbu následně po přestávce potvrdilo sněmovní plénum.
Sněmovna naplnila výbor členy ve středu dopoledne. Vedle Válkové v něm budou stejně jako v uplynulém období pracovat Taťána Malá, Milan Feranec, Ladislav Okleštěk, František Petrtýl (všichni ANO), Marek Benda (ODS) a Radek Rozvoral (SPD). Ve výboru budou dále zasedat Romana Fischerová (ANO), Pavel Kašník, Pavel Staněk (oba ODS), Josef Cogan, Eliška Olšáková, Lucie Potůčková (všichni STAN), Aleš Dufek, Michael Kohajda (oba KDU-ČSL) a Pavel Svoboda (TOP 09).
Sněmovna bude mít opět osmnáct výborů
Sněmovna bude mít i v tomto volebním období osmnáct výborů. Dohodli se na tom předsedové poslaneckých klubů, sdělil na plénu šéf klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Poslanci ve středu večer rozhodli o zřízení sedmnácti výborů, mandátový a imunitní výbor naplnili už dopoledne. Budou mít od šestnácti do pětadvaceti členů.
Některé výbory musí sněmovna zřídit podle zákona o jednacím řádu. Jde o mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Další pak může zřizovat podle svého uvážení.
Mezi nejpočetnější výbory s pětadvaceti členy budou patřit výbor rozpočtový, hospodářský, školský a zdravotnický. Po dvaceti členech budou mít výbor pro evropské záležitosti, ústavně právní výbor, výbor pro sociální politiku, výbor pro veřejnou správu, pro životní prostředí a zahraniční výbor. Zbylé výbory budou mít po šestnácti členech. Členy organizačního výboru jsou ze zákona také členové vedení sněmovny.
Na závěr ustavující schůze sněmovny se hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) vzdal svého poslaneckého mandátu. V dolní komoře ho nahradí Margita Balaštíková (ANO). Své rozhodnutí Holiš zdůvodnil tím, že se chce více věnovat regionu. Zlínský hejtman se vzdal mandátu prohlášením na plénu. Jde o jednu ze dvou možností stanovených jednacím řádem.