Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) opouštějí další historici. O výpovědi se hovoří v souvislosti se jmény tří předních badatelských pracovníků tohoto ústavu - Petra Blažka, Tomáše Bursíka a Tomáše Vilímka. Média už dříve informovala, že instituce, kterou od jejího vzniku provázejí spory a obvinění z možné politizace dějin, má vnitřní problémy. Blažek s Bursíkem údajně patřili před vznikem historického pracoviště k nejbližším spolupracovníkům současného ředitele ÚSTR Pavla Žáčka.
„Ve vedení postrádám odborníky, kteří by měli výsledky v oboru historie, jemuž by se měl ústav věnovat,“ uvedl jako jeden z důvodů svého rozhodnutí Petr Blažek. Vedle toho mu v ústavu chybí vědecké mechanismy, konkurzy na odborná místa a redakční rada ústavního časopisu.
Odcházející historici rovněž odsuzují zveřejnění údajného udavačství spisovatele Milana Kundery na základě jediného dokumentu. Sami přišli s návrhem postupu, jak se podobným skandálům v budoucnosti vyhnout. Vedení ústavu ho ale odmítlo. Dalšího odcházejícího historika Tomáše Vilímka to jen utvrdilo v jeho postupu. „Nás ta odpověď v žádném případě neuspokojila, naopak mě potvrdila, že žádná jiná alternativa není,“ uvedl Vilímek.
Mluvčí badatelského ústavu Jiří Reichl ale vyvrací spekulace o tom, že by odchod čelných historiků ohrozil chod instituce. „Popírám, že ústav je v rozkladu. Rada na zasedání schválila plán práce na rok 2009, který je pro ústav závazný,“ uvedl.
Vody rozbouřila kauza Milana Kundery
Zřejmě nejvíce emocí vzbudil ústav zveřejněním policejní informace, podle níž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Tomu se nakonec vyhnul hrozící trest smrti, ale odseděl si 14 let ve vězení. Článek o Kunderovi napsal v říjnu zaměstnanec ústavu Adam Hradilek pro časopis Respekt, ředitel Žáček si podle vlastních slov text přečetl až v tisku. Sám Kundera obvinění založené na dobovém dokumentu důrazně popřel.
Rada ústavu před nedávnem oznámila úmysl vypsat výběrové řízení na pozici ředitele. Spekuluje se o její nespokojenosti s prací současného šéfa Jiřího Žáčka. Zda tak rada skutečně učiní, se rozhodne na jejím lednovém zasedání. Sám Jiří Žáček by se ale do nového konkurzu mohl znovu přihlásit a podle jednoho z členů správní rady ústavu by byl silným kandidátem.
