Praha - Prezident Miloš Zeman má další tři kandidáty na doplnění Ústavního soudu. Jsou jimi soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková, bývalý politik a dosavadní člen Ústavního soudu Miloslav Výborný a soudce Nejvyššího soudu v Brně Ludvík David. Podle Zemanovy mluvčí Hany Burianové už se s nimi prezident v úterý sešel na Pražském hradě. Senát by podle vyjádření jeho členů mohl kandidáty schvalovat už na červnové schůzi. Podporu budou zřejmě mít napříč politickým spektrem. Ústavní soud dnes také zveřejnil datum prvního veřejného jednání o návrhu směřujícím proti církevním restitucím. Plénum zasedne 29. května za účasti politiků, kteří požadují zrušení celého zákona o majetkovém vyrovnání.
Úterní schůzky se Zemanem se zúčastnili i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ombudsman Pavel Varvařovský. „Výsledkem pracovní schůzky bylo, že kandidáti byli při jednání posouzeni a pan prezident se rozhodl, že jejich kandidaturu předloží Senátu,“ řekl České televizi Rychetský. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník uvítal, že se Zeman snaží soud plně obsadit: „To je nesmírně důležité proto, aby mohl rozhodovat rychle. Pokud není plně obsazen, o některých věcech navíc ani rozhodovat nemůže.“
„Debatovali jsme tam o mé profesní minulosti a o tom, čím bych mohla být Ústavnímu soudu prospěšná,“ řekla ke schůzce na Hradě Šimáčková. „Pokud uspěji před Senátem a pokud budu jmenována prezidentem, tak samozřejmě funkci ústavní soudkyně ráda přijmu a učiním vše, abych ji vykonávala co nejlépe,“ dodala. David potvrdil, že nabídku přijal, blíže se ale vyjadřovat nechtěl.
Benda: Na prezidenta Zemana jsou to překvapivě docela dobrá jména
ODS i TOP 09 trojici nových kandidátů vítá. „Skoro bych řekl, že na prezidenta Zemana jsou to překvapivě docela dobrá jména,“ řekl ČT předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Podle poslance TOP 09 Stanislava Polčáka má Zeman ve výběru ústavních soudců poměrně šťastnou ruku: „Myslím, že tito kandidáti mohou splnit očekávání do nich vkládaná, tedy nezávislé a nestranné rozhodování a ochrana ústavnosti… Budu svým kolegům, pokud se mě na to budou ptát, doporučovat, aby všechny tři kandidáty podpořili.“ Polčák zároveň doufá, že nebudou v Senátu podrobováni výslechu o politickém přesvědčení, „které by potom mělo být sítem, zda vyhovují levicové doktríně“. Narážel tím na dotazy senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) při jednání senátního ústavně-právního výboru. Prvních tří kandidátů na ústavní soudce se totiž ptal, jak by se postavili například k případnému zrušení poplatků ve zdravotnictví.
Miloslav Výborný (*1952) je ústavním soudcem od června 2003. V letech 1970–1975 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Rigorózní zkoušku složil po absolvování základní vojenské služby v roce 1978. Od ukončení školy pracoval v advokacii, nejdříve jako advokátní koncipient a do roku 1996 jako advokát v Chrudimi. V roce 1990 byl zvolen poslancem České národní rady, zvolen byl i v letech 1992, 1996, 1998 a 2002. V roce 1996 se stal ministrem obrany. Od roku 1998 předsedal Legislativní radě vlády. V letech 1998–2003 působil jako starosta města Heřmanův Městec. V 80. letech vstoupil do Československé strany lidové a v listopadu 1989 zakládal Občanské fórum v místě bydliště a v okrese Chrudim. Do roku 2003 byl členem politické strany KDU-ČSL.
Výbornému skončí mandát ústavního soudce letos v červnu, ústava ale opakování mandátu nezakazuje. Jako soudce zpravodaj je podepsán například pod nálezem ÚS z letošního dubna, který vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení, jež umožňovalo provozovat výherní terminály povolené ministerstvem financí až do konce roku 2014.
Ludvík David je od roku 2002 soudcem Nejvyššího soudu. Před dvěma lety senát pod jeho vedením například odmítl žalobu zpěvačky Heleny Vondráčkové proti ČR, ve které se domáhala 14 milionů za to, že ji stát dostatečně neochránil před útoky bulvárních médií. V říjnu 2007 odstoupil spolu s dalšími dvěma členy ze soudcovské rady, která je poradním orgánem předsedkyně NS Ivy Brožové. Nesouhlasil s tím, jakým způsobem chtěla Brožová přijímat na soud nové lidi.
Kateřina Šimáčková (*1966) vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita), kde v letech 1990 až 1993 a opět od roku 2001 působila jako odborná asistentka katedry ústavního práva a politologie. Na stejné fakultě stále vyučuje v kurzech ústavního práva, politologie, státovědy a mediálního práva. V roce 1992 byla asistentkou soudce Ústavního soudu a od roku 1994 advokátkou. Zabývala se mimo jiné ústavními žalobami, některými oblastmi správního, finančního a soukromého práva. Od roku 2007 byla členkou Legislativní rady vlády a od roku 2008 členka Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU. V roce 2009 byla jmenována soudkyní a přidělena k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ludvík David (*1951) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Začátkem 80. let působil jako podnikový právník, od roku 1985 do roku 1993 pracoval jako advokát. V roce 1993 se stal soudcem Městského soudu v Brně, o sedm let později přešel na krajský soud. Od roku 2002 je v Brně soudcem Nejvyššího soudu. Přednáší na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, je spoluautorem řady odborných publikací včetně komentáře k občanskému soudnímu řádu.
Šimáčková je soudkyní Nejvyššího správního soudu od roku 2009. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací, často se věnuje lidským právům. V poslední době se zabývala také problematikou právní pomoci nemajetným, loni například vydala studii nazvanou Denegatio iustitiae aneb Zamyšlení nad nejnespravedlivějšími rozsudky.
Zeman už dříve uvedl, že v červnu předloží další čtyři kandidáty. Celkem totiž letos post opustí sedm ústavních soudců. Tři nové už jmenoval prezident do funkce začátkem května. V plénu zasedla Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Tomkovou zároveň jmenoval i místopředsedkyní soudu. Senát zatím schválil na návrh hlavy státu čtyři jména. Čtvrtý Vladimír Sládeček bude jmenován až začátkem června, kdy skončí mandát dalšího z ústavních soudců.
