Praha – Při přípravě reformy vysokých škol nelze zohlednit všechny připomínky akademiků. Ministerstvo školství tak reagovalo na čtvrteční jednání předsedů akademických senátů vysokých škol, na němž odmítli dva reformní zákony a vyzvali k protestům. Úředníci oponují tím, že zákony nevycházejí z požadavků zájmových skupin. Reformu prý s akademickou obcí konzultovali dostatečně. Proti materiálu se ale postavilo 20 z 26 senátů veřejných vysokých škol.
„Věcný záměr zákona o vysokých školách byl po celou dobu jeho přípravy intenzivně konzultován s vysokými školami prostřednictvím jejich reprezentace, kterou je Česká konference rektorů a Rada vysokých škol,“ hájí se ministerstvo a dodává, že před předložením materiálu na vládu si ještě vyžádalo připomínky akademiků. „Tyto připomínky byly zváženy a v řadě případů akceptovány, nebylo však možné akceptovat všechny z nich,“ uvádí úřad.
Podle akademiků se ale ministerstvo „procedurálním trikem“ vyhnulo vypořádání jejich 11 zásadních připomínek. O připomínkách by jinak ministr školství Josef Dobeš (VV) musel informovat všechny členy vlády. Zástupci univerzit proto dnes na Úřad vlády doručili dopis, v němž upozorňují na výtky akademické obce. Zároveň vyzvali školy, aby zvážily protesty a stávky, pokud nebudou jejich požadavky respektovány. A protesty plánují i studenti, kteří chtějí místo přednášek vyrazit do ulic demonstrovat: „Studenti a studentky si takový postup nenechají líbit a samozřejmě se proti tomu důrazně ozvou,“ uvedl člen studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek.
„Podle ústavy našeho státu jsou zákony přijímány Parlamentem a vycházejí z vůle občanů vyjádřené demokratickým hlasováním ve volbách, nikoli z požadavků zájmových skupin,“ komentovala tuto výzvu mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová.
Dva reformní zákony by měly být dokončeny v tomto roce. Školám vadí hlavně nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů. Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila.
Akademici odmítli i zavedení školného. To by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10 000 korun za semestr. Návrh počítá i se systémem spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát.
