Ukradené známky se objevily po 26 letech

Nahrávám video

Tehdy, před 26 lety, to byl skandál. Z přísně střežených panelů známek sběratele z Nizozemí Johana Kleina zmizely dvě nejcennější: čtyřkorunová na žilkovaném papíře a chybotisk 50 na 50 doplatit. „Byla otřesena důvěra sběratelů v to, že jejich známky, které milují a nechtějí se jich vzdát, jsou ohroženy,“ říká soudní znalec ve filatelii František Beneš.

Pátrání po známkách bylo marné. Až teď, po čtvrtstoletí, se objevily v Česku. Holanďanovu čtyřkorunovou z Tokia dal do aukce v domě Burda v Praze Ludvík Pytlíček. Svou sbírku rozprodává. V Tokiu v roce 1991 vedle Kleina také vystavoval. „Já jsem tu známku koupil, de facto vyměnil se sběratelem panem Kleinem. Nějaké peníze jsem mu doplatil, mám k tomu veškerou dokumentaci o výměně. Já mám čisté svědomí,“ říká filatelista ze Semil Ludvík Pytlíček.

Ludvík Pytlíček řekl, že známku získal před výstavou v Tokiu. Jenže tam byl jako majitel uvedený Holanďan Klein a ten nahlásil její krádež. „Mně se zdá, jestli to není o pojistném podvodu pana Kleina,“ konstatuje Pytlíček.

Ztracená známka mířila do dražby 1. října. Když znalec zjistil původ, z aukce ji stáhli. Na trhu se teď navíc objevila zřejmě i druhá kradená rarita z Tokia. Anonymní prodejce ale na schůzku s kupcem nepřišel. „Ne, ne, ne, s tím nemám nic společného,“ dodává Pytlíček. Podle advokátky Gabriely Vilímkové je ale pravděpodobné, že krádež, byť velká, je již po patnácti letech promlčená.

Za nález známek byla vypsaná i odměna

Nizozemský filatelista Klein se s krádeží svých známek nikdy nesmířil. Vypsal odměnu, která povede k nálezu známek. „On měl hypotézu, že známky se mu ztratily, aby nemohl vyhrát hlavní cenu v Tokiu. Já bych nikdy nevěřil, že se tohle může stát, že se znovu objeví,“ říká znalec filatelie Jiří Majer.

Syn Johana Kleina přiletí do Česka. Chce zajít na policii a známky získat zpět. Aby splnil přání zesnulého otce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel si vykládá ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
Právě teď

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
před 25 mminutami

ŽivěPoslanci interpelovali členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 41 mminutami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády ráno za účasti prezidenta Petra Pavla zhruba hodinu a půl jednala Bezpečnostní rada státu. Pokračovat měla v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se ji podařilo dokončit. Pavel s Babišem se měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu Severoatlantické aliance (NATO).
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS.
před 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled