Právní úprava uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace se měnit nebude. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení paragrafů několika zákonů. S nálezem přijatým většinou pléna ÚS se neztotožnila soudkyně Kateřina Šimáčková.
Ukládání dat o komunikaci zůstane beze změn. Ústavní soud zamítl návrh na škrty v zákonech
Operátoři data ukládají na půl roku a na vyžádání je poskytují policii či tajným službám. Vyšetřovatelé tak mohou například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, zda si vyměnili e-maily nebo kde se pohybovali. Povinnost se netýká obsahu hovorů a zpráv.
Princip plošného shromažďování údajů není podle ÚS protiústavní a současná úprava je přiměřená vzhledem ke svému účelu. „V dnešní době, kdy se trestná činnost přesouvá na internet, kdy se páchá čím dál víc trestných činů prostřednictvím sociálních sítí, by bylo absurdní zakázat státu, který má povinnost dohlížet na bezpečnost občanů a chránit majetek, přístup k podobným informacím,“ řekl soudce Jaromír Jirsa.
Údaje od operátorů policisté podle soudce potřebují a dostávali by se k nim pouze jinými způsoby. Data, získávaná na základě zákona o elektronických komunikacích a Policii ČR i trestního řádu a související vyhlášky, bezpečnostní složky využívají třeba při pátrání po hledaných nebo pohřešovaných lidech, při zjišťování totožnosti mrtvého člověka nebo při předcházení a odhalování hrozeb v oblasti terorismu.
Sedmdesát procent všech klientů dobrovolně a automaticky dává souhlas s tím, aby bylo nakládáno s daty pro marketingové účely. Je iluze domnívat se, že sebedokonalejší právní úprava ochrání naše soukromí, protože naše data jsou všude.
Na aplikace WhatsApp nebo Skype se zákony nevztahují
Soudce připomněl, že operátoři množství dat shromažďují se souhlasem klientů. Poukázal na prudký rozvoj technologií a globální rozměr problémů souvisejících s ochranou soukromí. „Bavíme-li se o nějaké ochraně a trendu bezpečnosti, tak především musí každý začít sám u sebe, to za něj nikdo nevyřeší,“ uvedl Jirsa.
Stát by také podle něj neměl „usínat na vavřínech“. Současná právní úprava podle něj neodráží aktuální trendy elektronické komunikace. Povinnost se nevztahuje na aplikace jako WhatsApp nebo Skype, které jsou alternativou ke klasickému telekomunikačnímu provozu.
Soudce Jirsa: Představa právní ochrany soukromí je iluzorní, data jsou všude (zdroj: ČT24)
Poslanecké výhrady
Zrušení současné právní úpravy navrhla v roce 2017 skupina 58 poslanců. Argumentovali zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Navíc prý neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.
Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka zákonná úprava umožňuje plošné sledování lidí v Česku. „Jsem zklamaný, zkusíme to legislativní cestou,“ reagoval Ferjenčík na středeční nález soudu.
Šimáčková: Svět on-line potřebuje i ochranu, nejen kontrolu
Nedostatečné záruky před zneužitím postrádá i ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která měla k nálezu konstitučního tribunálu odlišné stanovisko. A chybějící záruky by podle jejích vývodů mohly představovat riziko nejen pro práva jednotlivce, ale pro celou demokracii. Přesun lidského života i trestné činnosti do on-line světa podle ní navíc automaticky neznamená, že stát musí dostat více pravomocí k jeho kontrole.
„Stejně tak by se totiž dalo tvrdit přesně opačně, že čím více se náš život přesouvá do virtuálního světa, tím více by se ochrana práv jednotlivců a jejich osobnosti a soukromí měla vztahovat také na virtuální kontext, jehož jsou metadata nedílnou součástí,“ uvedla Šimáčková.
Ústavní soud v minulosti dvakrát úpravu uchovávání provozních a lokalizačních údajů zrušil. Kritizoval tehdy dvouletou lhůtu pro uchovávání dat a nepříliš konkrétní vymezení účelů, pro které operátoři provozní a lokalizační údaje poskytovali. Tentokrát ale rozhodl jinak. Při nedávném veřejném jednání soud vyslechl řadu odborníků. Pro zachování současných pravidel se vyslovovali policisté i státní zastupitelství.
„Ústavní soud v roce 2011 výslovně neřekl, že by byl zcela zakázán princip plošného sběru dat. Po osmi letech, s ohledem na vývoj technologií a komunikačních možností, tak Ústavní soud nemůže učinit tím spíše,“ podotkl Jirsa.