Učitelé by mohli dostat půlroční placené volno na sebevzdělávání

Do zákona o kariérním řádu učitelů, který v Poslanecké sněmovně prošel druhým čtením, by kromě rozdělení tuzemských kantorů do tří kategorií mohly přibýt i další novinky. Podle pozměňovacích návrhů by učitelé mohli jednou za deset až patnáct let dostávat půlroční volno na zvyšování své kvalifikace. Ve hře je také možnost za katedru na čas pustit i vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání.

Kariérní řád by měla přinést novela o pedagogických pracovnících. Učitelé mají být podle ní zařazeni do tří stupňů od začínajících po vynikající, podle zařazení budou také odměňováni. Začínající učitel se bude moci po dvou letech stát „samostatným učitelem“ a přilepšit si o dva tisíce korun. Po sedmi letech praxe by se mohl stát „vynikajícím učitelem“ s platem o dalších pět tisíc vyšším. 

Změna systému odměňování má být jeden ze způsobů, jak posílit řady tuzemských učitelů. Podle ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) totiž v současnosti šedesát procent absolventů pedagogických fakult končí mimo školství.

„Tento trend musíme změnit do roku 2020,“ prohlásila. „Pokud ho změníme a otočíme a více jak šedesát procent naopak bude mířit do škol, můžeme jako politici i rodiče klidně spát s tím, že naše děti budou do budoucna učit kvalifikovaní a motivovaní učitelé.“

Mezi poslanci má zavedení kariérního řádu podporu, tuzemský kantorský sbor na něj ostatně čeká už léta. Výhrady zaznívají jen od občanské demokracie, podle které jsou platové rozdíly mezi jednotlivými stupni kariérního řádu příliš nízké na to, aby to učitele motivovalo.

Aby angličtinář neztratil kontakt s jazykem

Sněmovna se nyní profesní dráhou učitelů zabývala ve druhém čtení a k ministerské novele přidala vlastní návrhy. TOP 09 chce, aby učitelé, jejichž praxe přesahuje patnáct let, měli jednou za deset až patnáct let nárok na placené půlroční volno.

Během něj by si pedagog měl „aktualizovat“ své vzdělání na pedagogických fakultách, jazykáři by šestiměsíční lhůtu mohli využít k zahraniční cestě a prohloubení svých jazykových dovedností.

„Profesní volno pokládám za motivační a v rámci kariérního řádu bych ho viděla ráda,“ reagovala ministryně, zároveň ale vyjádřila obavy, aby nedocházelo k situacím, kdy „zmizí tisíce učitelů“ s nárokem na šestiměsíční pardon.

Pro třetí čtení by proto chtěla vyjednat takový kompromis, kdy by vzdělávací volno nebylo nárokové, ale volitelné, a učitel by si ho musel vyjednat s ředitelem. Lhůtou by se podle šéfky školského resortu mělo pohybovat mezi jedním a šesti měsíci.

Stačí pro katedru libovolný titul?

Prostupnost odborníků z praxe si dokážu představit pouze na středních školách a gymnáziích. Tam nám bezpochyby mohou být k užitku, ale pouze za předpokladu, že si do čtyř let dodělají pedagogické minimum. Striktně odmítám vstup neučitelů do základních a mateřských škol.
Kateřina Valachová

Poslanec ANO Jiří Zlatuška zase navrhl, aby jako začínající učitelé do škol mohli nastoupit i vysokoškoláci, kteří nemají pedagogické vzdělání. Povinné pedagogické vzdělání by podle něj mělo nahradit absolvování atestačního testu po dvou letech praxe. Poukazuje přitom na nedostatek učitelů některých aprobací, například fyzikáře, matematikáře nebo učitelů pro první stupeň.

Valachová řekla, že se nebrání vstupu vysokoškoláků na střední odborné školy nebo do odborných předmětů na gymnáziích. Trvá ale na tom, že si budou muset do čtyř let doplnit pedagogické minimum.

Zároveň podotkla, že lidí s pedagogickým vzděláním je v Česku dostatek, avšak současná úroveň platů učitelů je nemotivuje k nástupu do profese. „Není důvod si myslet, že by přitáhla jiné vysokoškoláky lépe.“

Nahrávám video

Odbory dál bojují za lepší platy

Čeští učitelé jsou svými výdělky trvale výrazně pod průměrem států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Školské odbory proto vyhlásily loni kampaň s názvem Konec levných učitelů, která nyní vstupuje do druhé fáze. Přesné požadavky odbory upřesní po zveřejnění statistické zprávy o průměrných mzdách v Česku. 

Podle předsedy odborů Františka Dobšíka mají odboráři dobrou vyjednávací pozici. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) jim slíbila zvýšení učitelských platů do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy, tedy asi na 40 tisíc korun.

Valachová na jaro plánuje obecně zvyšování objemu peněz na vzdělávání. Avizovala, že se bude snažit o desetiprocentní zvýšení tarifních platů v roce 2018 a prosazení růstu platů i do výhledu na další roky.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 7 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...