Chamomix - Na začátku 20. století trvalo překonání masivu Mont Blancu z Francie do Itálie plné tři dny chůze, po otevření tunelu se cesta autem pod nejvyšší evropskou horou zkrátila na asi 12 minut. Stavba, která byla slavnostně otevřena 16. července 1965, byla tehdy oslavována jako projekt století a symbol Evropy bez hraničních bariér.
První diskuse o stavbě tunelu pod Mont Blancem spadají do konce 40. let, dohoda o stavbě mezi Francií a Itálií byla uzavřena v březnu 1953. Tunel se stavěl téměř osm let, stavební práce začaly v květnu 1959. Během nich muselo být odvezeno kolem milionu krychlových metrů horniny a stavbařům trvalo tři a půl roku, než z obou stran provrtali Mont Blanc a přiblížili se k sobě s odchylkou 13 centimetrů. Na stavbě pracovalo pět inženýrů a 350 dělníků plných 4,6 milionu hodin. Tunel, který umožnil celoroční provoz vozidel přes Alpy, slavnostně otevřeli 16. července 1965 prezidenti Charles de Gaulle a Giuseppe Saragat. Dopravě byl zpřístupněn o tři dny později.
Stavba, která odpovídala na prudký rozvoj silniční sítě v Evropě v 60. letech, patří k první generaci tunelů pod Alpami. O rok dříve byl otevřen velký tunel svatého Bernarda (dlouhý 5,8 kilometru), v roce 1967 malý tunel svatého Bernarda (6,6 km) a v roce 1980 prvně projely automobily tunely Fréjus (12,9 km) a Gotthardský (16,9 km).
Tunel pod Mont Blancem byl nejdelším silničním tunelem světa až do prosince 1978, kdy jej s délkou 13,9 kilometru překonal rakouský tunel Arlberg. Nyní je pátým nejdelším na světě. První z tunelů v Alpách dal vyrazit již v roce 1475 Ludvík II., markýz ze Saluzza, pod vrcholem Monviso. Tunelem Buco di Viso dlouhým 75 metrů mohl projet plně naložený mezek.
