Praha - Potrubní poštu v Praze nejdříve používali jen úředníci. Veřejnost si novinku vyzkoušela až dvanáct let po jejím vzniku. V současnosti je světovým unikátem, nikde jinde se totiž systém potrubní pošty nedochoval. Vyřadily ji z provozu až povodně v roce 2002.
Malé revoluce v doručování drobných zásilek se Pražané dočkali 6. srpna 1887. Technickou novinku tehdy využíval jen poštovní úřad. Telegramy proudily z centrály v Jindřišské ulici na dnešní Malé náměstí a zpět.
Průlom přišel na sklonku století, kdy potrubní poštu mohl využít každý. Spolehlivý a na svoji dobu rychlý způsob posílání si rychle získal oblibu. Zvykly si na něj úřady, průmyslové podniky, bankéři nebo novináři. V době největšího rozmachu v Praze fungovalo pět tras měřících víc než 50 kilometrů.
Martin Jahoda, kurátor sbírek, Poštovní muzeum:
„Používání potrubní pošty se rozšířilo postupem času na posílání telegramů z poštovních úřadů do ústřední telegrafní stanice v Jindřišské ulici. Do potrubí se vložilo pouzdro se zásilkou, dmychadlo vhánělo do potrubí vzduch, vytvořil se přetlak a takto mohlo být pouzdro uvedeno do pohybu.“
Úpadek potrubní pošty přišel ruku v ruce s technickým rozvojem. Poslední ranou byly povodně v roce 2002, které pražský systém vyřadily z provozu.
I dnes má ale systém trubek a dmychadel třeba nemocnice, kde potrubní pošta zajišťuje rychlou přepravu biologických vzorků a dokumentů mezi jednotlivými pracovišti.
