Svěřil se policii, nepomohla, zastřelil ho kamarád z dětství

Dvaatřicetiletý Michal žil s noční můrou dlouhá léta. Pronásledoval ho bývalý soused, se kterým si hrával jako malý kluk. O tom, že má strach o život, několikrát informoval policii, naposledy ještě čtvrt roku před smrtí. Věděl, že pronásledovatel je psychicky vyšinutý a zároveň ozbrojený. Policie ovšem jeho obavy o život nebrala vážně, dokud jeho tělo nenašla zastřelené v podzemní garáži. Případem se zabýval David Macháček z Reportérů ČT.

Tragický příběh Michala Pařízka a Lukáše Borovana začal už v době, kdy byl Michal malý kluk a s Lukášem si hrál. Oba bydleli v jednom domě a jejich rodiny se po desítky let znají. V dospělosti se u Lukáše Borovana začalo projevovat psychické onemocnění. Bratr Michala uvedl, že asi na konci devadesátých let začal Borovan uprostřed tiché noci vykřikovat, že v baráku někde hučí motory a ať je vypnou. Celé roky pak na Pařízkovy zvonil a dožadoval se nesmyslných vysvětlení. Pravděpodobně trpěl sluchovými halucinacemi. 

Přeludů začalo u Borovana přibývat a měl stále silnější bludnou představou o tom, že má Michal Pařízek v jeho bydlištích skrytou techniku, prostřednictvím které ho odposlouchává, sleduje a uráží. S neexistujícím špehováním se obrátil nejen na rodinu Pařízků, ale i na policii a podal na Michala trestní oznámení. Ten se kvůli němu musel dostavit na polici, podat vysvětlení. Sám ale upozorňoval policii, že má z Borovana strach. Nejen Michal, ale i jeho otec se cítil v ohrožení. Do bytu si pořídil bezpečnostní dveře a pepřový sprej, který měl hned u nich. 

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ani změna bydliště nepomohla 

V polovině roku 2013 se Michal Pařízek se svou přítelkyní přestěhoval na jinou adresu na Praze 10. O tom, že si Borovan koupil byt hned za rohem, ale neměl ani on ani jeho dívka tušení. Michal ale ve své policejní výpovědi uvedl, že se Borovan často vyskytoval v okolí jejich bydliště a že jednou dokonce obtěžoval i jeho přítelkyni při venčení psa.  

Poslední tři roky se Michal asi patnáctkrát svěřil přítelkyni se svým strachem, že ho Borovan zastřelí. Jeho obavy vyvrcholily v únoru letošního roku, kdy došlo k tragédii v Uherském Brodě, při které třiašedesátiletý útočník zastřelil v tamější restauraci osm lidí. Hned druhý den se proto vydal na policii, kde upozornil, že psychicky nemocný Borovan je ozbrojený. 

Po celou dobu měl Borovan legálně držené zbraně 

V letošním roce si chtěl Borovan prodloužit platnost svého zbrojního průkazu. Obešel řadu lékařů, aby mu potvrdili zdravotní způsobilost. Spousta z nich odmítla, až jeden, jak se později ukázalo, neatestovaný lékař, ji potvrdil. Policie začala prošetřovat, zda je Borovanova psychická nemoc i nadále slučitelná s jeho držením zbraní a zbrojního průkazu. Platnost jeho zbrojního průkazu následně ukončila. Zbraně měl odevzdat 15. května v jednu hodinu odpoledne.
Tentýž den ráno ale zastřelil Michala Pařízka v podzemních garážích v Praze Záběhlicích. O několik dní později, ještě před dopadením policií, obrátil zbraň proti sobě… 

Rodina Michala je přesvědčená o tom, že policie nepomáhala a nechránila: „Z lidského úhlu pohledu mohu říci, že se dá samozřejmě vždy dělat něco navíc, z profesního mohu konstatovat, že pracovníci odboru vnitřní kontroly v rámci prošetřování celé situace nezjistili žádné fatální pochybení policistů,“ uvedl tiskový mluvčí Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy Tomáš Hulan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.