Roční podmíněný trest a dvouletý zákaz činnosti – takový je verdikt Městského soudu v Praze nad Vladimírem Sittou mladším za tunelování papírny Neograph. Soud uznal vinným i Sittova otce, v jehož případě ale neuložil žádný trest. Oba muži, kteří zároveň svědčí proti lobbistovi Ivo Rittigovi v kauze údajně předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik, vinu odmítají. Stíhání označili za mstu lidí kolem Rittiga, což připustil i soudce. Verdikt není pravomocný, státní zástupkyně i obžalovaní si ponechali lhůtu pro případné odvolání.
Státní zástupkyně Dagmar Máchová požadovala pro bývalého obchodního ředitele Neographu Sittu mladšího okolo pěti až šesti let vězení. Pro jeho otce, někdejšího generálního šéfa firmy, navrhovala podmíněný trest. Muži podle ní zneužili informaci v obchodním styku.
„S ohledem na mimořádné okolnosti případu dospěl soud k závěru, že použití příslušné trestní sazby, která činí pět až deset let, by neodpovídalo povaze činu ani osobním poměrům obžalovaného a bylo by krajně nespravedlivé,“ zdůvodnil Sotolář, proč Sitta mladší dostal podmíněný trest s poměrně krátkou dvouletou zkušební dobou.
Na adresu Sitty staršího a třetího obžalovaného, právníka Martina Kohouta, soudce uvedl, že sice při zneužití postavení pomáhali, avšak neměli z něj sebemenší prospěch, a proto není zapotřebí ukládat jim trest. „Soud nemá důvod nevěřit, že jim šlo o dobrou věc. Ovšem zvolené prostředky prostě byly nevhodné a naplňovaly znaky trestného činu,“ poznamenal soudce.
Sitta junior založil v prosinci 2009 firmu Avium Partners, jeho otec v září 2010 společnost Nanograph. Obžaloba tvrdí, že to udělali v úmyslu získat majetkový prospěch na úkor Neographu. Avium Partners papírně údajně vystavovala fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí, Sitta starší prý zase využíval její majetek či stroje pro výrobu v Nanographu. Firmě tak prý Sittové způsobili škodu 8,2 milionu a 2,9 milionu korun.
Jaká je role Rittiga a Janků?
Sitta je přesvědčený, že jeho kauza souvisí s případem údajně předražených jízdenek vyráběných v papírně Neograph. Podle kriminalistů posílala firma na základě smlouvy provizi 17 haléřů z každé jízdenky společnosti Cokeville Assets sídlící na Britských Panenských ostrovech, přičemž peníze prý končily u lobbisty Ivo Rittiga. Obvinění z praní špinavých peněz si v této věci vedle Rittiga a jeho právníků vyslechl tehdejší spolumajitel Neographu Jan Janků, který zároveň inicioval trestní stíhání Sitty mladšího.
Důkazy v kauze jízdenek předal policii v roce 2010 právě tehdejší obchodní ředitel Neographu Vladimír Sitta mladší, kterému následně Nadační fond proti korupci udělil Cenu za odvahu.
Avium ano, Nanograph ne
Verzi obžaloby ohledně Nanographu soud zcela odmítl s tím, že popsané skutky nejsou trestnými činy. Činnost okolo firmy Avium Partners naopak označil za trestnou. Sittovi mladšímu uložil vedle podmínky a zákazu činnosti v papírnách také povinnost uhradit Neographu 650 tisíc korun jako náhradu škody. Se zbytkem nároku firmu odkázal do civilního řízení.
„Opět s ohledem na mimořádné okolnosti případu považuje soud úhradu jedné desetiny způsobené škody za odpovídající okolnostem,“ řekl Sotolář. Narážel tak na to, že činnost se děla po dohodě s Janků a na základě švarc systému, který v Neographu podle Sitty mladšího prosadil právě Janků. Ten ovšem v kauze vystupuje jako svědek, nikoliv jako obviněný.
Sitta mladší po rozhodnutí soudu řekl, že se proti verdiktu pravděpodobně odvolá. „Byla to policie, která mě (po oznámení tunelování dopravního podniku v roce 2009) přemlouvala, ať v Neographu zůstanu jako insider. Paradoxně k trestním skutkům, které jsou mi vytýkány, mě přemluvil pan Janků v roce 2010. Kdyby protikorupční policie v roce 2009 začala něco konat, tak jsem nepochybně nemusel poslouchat svého šéfa, na kterého jsem podal trestní oznámení o X měsíců dříve,“ podotkl.
