Praha – Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spolu s ministerstvem zdravotnictví připravuje novelu zákona, která zpřísní kontrolu nad tzv. reexportem českých léků. Ty jsou často na úkor českého trhu vyváženy ven za účelem vyšších zisků. V připravované legislativě chce SÚKL každý měsíc podávat pravidelné přehledy o tom, jakých léků je v daném okamžiku nedostatek. Stojí také o to, aby se zpřísnily finanční sankce za nerespektování vybraných zákazů exportu, řekl v Otázkách Václava Moravce pověřený šéf SÚKL Zdeněk Blahuta.
Úřad pro kontrolu léčiv sice nemůže sám regulovat dostupnost přípravků. Ministerstvu zdravotnictví ale poskytuje řadu podkladů, které hodlá nyní doplnit. Pokud novela zákona projde, rozšíří SÚKL povinnosti vůči farmaceutickým subjektům a každý měsíc chce dodávat přehledy o menší dostupnosti některých léků – a tedy možný podnět k omezení jejich vývozu.
„My nemůžeme reexport zakázat plošně a nemůže to udělat žádná země,“ zdůraznil Blahuta. Takové opatření přitom ani není nutné. Reexport neboli paralelní obchod se týká převážně vybraných skupin léků. Farmaceutické firmy podle odborníků zneužívají rozdílných marží i cen a vyvážejí léky do zahraničí, kde je mohou prodat výrazně dráž.
„Předložíme každý měsíc ministerstvu zdravotnictví seznam řádově 50, 60, 70 léčivých přípravků, u kterých bude ohroženo množství důležité pro zásobování českých pacientů,“ řekl Blahuta s tím, že poté už bude záležet na ministerstvu, zda zahraniční distribuci některého léku zakáže, či nikoliv.
Už v minulosti ministerstvo vývoz některých léků regulovalo. Následné správní řízení ale ukázalo, že v některých případech byly zákazy obcházeny. Podle Blahuty jsou navíc sankce v řádu statisíců vzhledem k výnosnosti lékového byznysu spíše neadekvátní. „To je jeden z důvodu, proč chceme k těm reexportům přistoupit komplexněji, včetně zvýšení sankce. Mělo by to ten subjekt zasáhnout podstatně více,“ dodává šéf SÚKL, podle kterého se objem reexportu v loňském roce po příznivých letech opět nepatrně zvýšil.
„Kvůli vývozu léků zmizí ročně z Česka léky za 5–10 miliard,“ tvrdí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, podle kterého hrozí v současnosti akutní nedostatek antibiotik, očkovacích látek a antiastmatik.
V Česku padl historicky první zákaz vývozu léku nedávno – bývalý ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát rozhodl, že za hranice nesmí inzulinová pera. Chtěl tak zajistit, aby nechyběla tuzemským diabetikům. Na český trh se totiž dostalo několik závadných per a ministerstvo tak chtělo zabránit, aby z lékáren nezmizela ta nezávadná.
Za výpadky léčiv ale podle předsedy asociace evropských distributorů léčiv Davida Roseckého mohou zejména jiné faktory, například špatná logistika ve výrobě. „Problémy výpadků léčiv zde byly i před Evropskou unií, postihují i státy, které v Unii nejsou. Samozřejmě může nastat situace, kdy reexport způsobí nedostatek jistého léčiva, ale údaj 5–10 miliard vychází z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde se těžko oddělují čísla, která se týkají reexportu a čísla, týkající se vlastní činnosti výrobce,“ řekl Rosecký. To připustil i prezident lékárnické komory. „Reexport nemusí být hlavní příčinou, proto voláme po tom, aby informovanost byla daleko preciznější,“ dodal Chudoba.
Negativní dopad těchto reexportů mohou pociťovat pacienti při problémech se sháněním některých léků. Z průzkumu agentury TNS Aisa pro ČT vyplývá, že s takovou situací se setkala třetina Čechů. Pouze 6 procent ale považuje nedostatek důležitých léků za běžnou věc. „To znamená, že 60 procent nikdy nezažilo nedostupnost léků v lékárně, takže je otázka, za jak závažný problém to můžeme považovat. Každopádně častěji tento problém zažívají ženy a starší spoluobčané,“ dodává zástupkyně výzkumné agentury Eva Králová.
