Praha - Nový šéf vojenské policie Milan Schulc ve svém životopise neuvádí, že před listopadem 1989 vystudoval Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě. Tam se profilovali i lidé blízcí sovětské rozvědce. Napsaly to dnešní Lidové noviny (LN). Plukovníka Schulce do funkce 1. března uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
Schulc se o této epizodě ve svém životopise nezmiňuje. „Ty strukturované uvádějí jenom hlavní věci, ve všech podrobných to ale uvedené mám,“ sdělil deníku plukovník. Nastoupit na akademii podle něj byla jedna z cest, jak postupovat v armádě. „Vzdělání jsem si později doplňoval, dál ať za mě mluví víc než dvacet let praxe, které jsem absolvoval u bojových jednotek,“ uvedl.
Deník upozornil, že na bratislavskou akademii se nedostali všichni českoslovenští důstojníci. Byla to výběrová škola, která si své studenty hlídala a ověřovala. Dbali na kádrový posudek, každý tam nebyl přijat, řekl LN Milan Stehlík z Vojenského historického ústavu v Bratislavě. Vůbec se prý nedalo počítat s tím, že by škola přijala lidi s problematickým profilem.
Absolventi školy měli za úkol rozšiřovat komunistickou ideologii mezi vojáky
Politická akademie Klementa Gottwalda byla navíc jednou z mála škol, jejíž absolventi získali titul RSDr. (doktor sociálně-politických věd). Po návratu k útvarům lidové armády pak takto vzdělaní lidé často působili jako takzvaní politruci, kteří měli zajistit dodržování „řádné“ ideologie mezi vojáky, uvedl list. Ministerstvu obrany profil plukovníka nevadí. „Nový náčelník vojenské policie si doplnil vzdělání na standardních školách. Má prověrku a svou dosavadní kariérou dokázal, že pro funkci splňuje všechny předpoklady,“ řekl deníku Vondra. Schulcovo jmenování musel potvrdit branný výbor sněmovny. Jeho šéf Jan Vidím uvedl, že všichni členové výboru se o plukovníkově minulosti dozvěděli. Jeho jmenování řadu lidí v armádních strukturách překvapilo. Vyčítali mu, že nemá žádnou zkušenost z vojenské policie, napsaly dnešní LN.
Než se stal Schulc náčelníkem vojenské policie, zastával funkci velitele 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Předtím se od konce 90. let zúčastnil zahraničních misí v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Afghánistánu. Podílel se také na vzniku společného bojového uskupení Evropské unie, které Češi vytvořili společně se Slováky. Za svou činnost byl několikrát vyznamenán, dostal mimo jiné záslužný kříž ministerstva obrany a medaili za zásluhy prvního stupně.
