Vodítko pro justici, jak rozhodovat v případě šikanózních insolvencí, schválil Nejvyšší soud. Ostatní soudy tak budou moci za vydírání i pomluvu trestat firmy a lidi, kteří v konkurenčním boji na někoho podají neoprávněný insolvenční návrh.
Strůjce šikanózních insolvencí lze trestat za vydírání i pomluvu
Nedlužili, spláceli, a přesto jsou mezi dlužníky. Zákon, který měl pomoci věřitelům domoci se svých peněz, se v rukou nepoctivých podnikatelů může změnit v nástroj konkurenčního boje. Takzvané šikanózní návrhy na insolvenci mohou „nevinnou“ firmu výrazně poškodit. Ta pak musí klientům vysvětlovat, proč má zápis v insolvenčním rejstříku nebo třeba přichází o evropské peníze.
Trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS) proto schválilo na základě starší kauzy právní věty, které justici poslouží jako vodítko v obdobných případech. Při posuzování nepoctivých návrhů v úvahu připadají také další trestné činy, například podvod, poškození věřitele, podplacení a pletichy v insolvenčním řízení, uvedl předseda trestního kolegia NS František Púry.
Pokud někdo chce pomocí návrhu na zahájení insolvenčního řízení nepoctivě vymoci peníze, na které nemá faktický nárok, lze to podle Nejvyššího soudu kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy. A pohrůžka patří ke znakům trestného činu vydírání. Pokud je cílem insolvenčního návrhu poškodit něčí pověst, mohou soudy po prokázání viny potrestat pachatele za pomluvu.
Chystá se novela
Jako problém vnímá insolvence i ministerstvo spravedlnosti. Nachystalo proto novelu, která by měla podle resortu zamezit možné šikaně dlužníků. Lidé by měli mít možnost splatit dluhy bez toho, aby spadli na sociální dno. A omezit má také zmíněné šikanózní insolvenční návrhy.
Podle průzkumů přitom insolvence dobře neslouží ani svému původnímu účelu, tedy uspokojení věřitelů. Výtěžnost insolvenčních řízení je totiž v Česku velmi nízká, dosahuje pouhých sedmi procent. Případný výnos často ani nepokryje náklady na samotné řízení. A v 58 procentech insolvencí věřitelé dokonce nedostanou ani korunu.
„Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl už dříve předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček.
Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů. „Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá. Nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více než dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.