Praha – Nejhorší ze všech a dodnes obestřená tajemstvím zůstává železniční nehoda u malé obce Stéblová mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Při čelní srážce dvou osobních vlaků a následném požáru v mlžný podvečer 14. listopadu 1960 zemřelo 118 lidí. Potrestáno bylo pět lidí, kteří pečovali o vlak číslo 608 a vyrazili s ním proti návěsti stůj na jednokolejku, po níž se plnou rychlostí blížil jiný vlak. I když spravedlnosti bylo učiněno zadost, dodnes nebylo objasněno, čím celá tragédie začala – vlak odjel poté, co jeho průvodčí na okamžik spatřil tajemné zelené světlo, které mylně pokládal za signál k odjezdu.
Stéblová – jméno smrti
Vlak 608, který jel z Liberce do Pardubic a byl sestavený z parní lokomotivy 354.7128 s tendrem a dvanáctivozovou soupravou, se každý den ve Stéblové křížil s motorovým osobním vlakem 653 z Pardubic do Hradce Králové. 14. listopadu však na křížení nepočkal. Starší průvodčí vypravil vlak k odjezdu, když spatřil tajemné zelené světlo. U soudu později vypověděl, že si myslel, že ho dával výpravčí, ten však byl v dopravní kanceláři. Strojvedoucí a jeho pomocník potom soupravu rozjeli a docela přehlédli návěstidlo, které jim zakazovalo opustit Stéblovou. Nevšiml si ho ani vlakvedoucí a ani jeden ze dvou průvodčích. Když výpravčí ve Stéblové zjistil, že mu vlak bez povolení odjel, volal na sousední stanoviště, aby tamní strážný zastavil alespoň protijedoucí vlak 653. Strážný ale už mohl jen bezmocně hledět za červenými svítilnami mizejícími v mlze…
Vlaky 608 a 653 se srazily krátce před 17:45. Strojvedoucí se kvůli špatné viditelnosti navzájem spatřili až v poslední chvíli a lokomotiva 354.7128 vrazila šedesátikilometrovou rychlostí do motorového vozu M131.1272. Lehoučkou konstrukci rozpárala a rozdrtila i další čtyři přípojné vozy. Pouze druhý motorový vůz M131.1327, který byl zařazen na konci soupravy, zkáze unikl. Už při nárazu zahynulo mnoho lidí, ještě hůře ale bylo, když od žhavého uhlí, které se vysypalo z parní lokomotivy, chytila nafta vytékající z havarovaného motoráku a začal strašlivý požár. Ačkoli bylo nejvíce mrtvých mezi lidmi cestujícími motorovým vlakem – včetně strojvedoucího – zahynula i řada cestujících ve druhé soupravě. Většina z nich byla v prvním osobním voze, který byl zařazen mezi dvěma služebními vagony, jejichž konstrukce dřevěný vagon rozdrtily.
Na místě nejprve pomáhali lidé, kteří srážku přežili, vzápětí dorazili zdravotníci, hasiči a vojáci. Nebylo to mnoho platné. Na místě zůstalo 110 mrtvých, dalších osm zemřelo v hradecké nemocnici. Zranění při nehodě utrpělo dalších 106 lidí.
Ačkoli takové krveprolití nešlo ututlat, snažily se úřady totalitního státu podávat o události, která svými rozměry překonala i srážku vlaků v Šakvicích, k níž došlo o sedm let dříve, co nejstručnější zprávy. Dobový tisk se tak omezil na stručné sdělení o nehodě a počtu mrtvých. Později informoval také o trestech, které dostali lidé, kteří tragédii způsobili. Nejvyšší trest čtyř až pěti a půl roku vězení dostali vlakvedoucí, strojvedoucí a starší průvodčí, kteří vypravili vlak, když neměli, projeli návěst stůj, a doslova tak rozpohybovali kola osudu. Rok a půl strávil ve vězení pomocník strojvedoucího, který měl upozornit na návěstidlo. Roční podmíněný trest udělil soud mladšímu průvodčímu, který přispěl k vypravení vlaku podle pokynu staršího průvodčího, ačkoli tajemné světlo, které bylo na počátku, sám neviděl.
Ke světlu samotnému uvedli vyšetřovatelé: „Příčinou nehodové události bylo použití zeleného světla za tmy nevhodnou manipulací nepředpisové svítilny, která měla červenou, modrou a zelenou clonu. Tato manipulace se zeleným světlem, dávaná průvodčím, uvedla v omyl strojvedoucího, který jeho pohyb považoval za návěst “odjezd„ dávanou výpravčím.“ Kdo se svítilnou „nevhodně manipuloval“, se nejspíš už nikdy nikdo nedozví.
Po 40 let připomínal největší tragédii, která se kdy na českých kolejích stala, pouze nenápadný křížek. Až v roce 2000 ho nahradil důstojný pomník a na místě se konala vzpomínka. Dodnes k němu přicházejí lidé a na připomínku 118 životů planou svíčky a přibývají květiny.
- 118 obětí - 14. listopadu 1960 - Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí se stalo u Stéblové na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto osob utrpělo zranění.
- 103 obětí - 24. prosince 1953 - Při srážce rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav zahynulo 103 lidí a 83 utrpělo zranění.
- 34 obětí - 21. prosince 1950 - U Podivína na Břeclavsku se na přejezdu srazil rychlík s autobusem ČSAD; zahynulo 34 osob, 56 utrpělo zranění.
- 31 obětí - 11. prosince 1970 - Při srážce expresu s vykolejenými vagony u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku zemřelo 31 lidí, 18 bylo zraněno.
- 24 obětí - 18. září 1928 - Srážku rychlíku s nákladním vlakem ve stanici Zaječí na Břeclavsku nepřežilo 24 lidí (jiný zdroj uvádí 26 mrtvých).
- 23 obětí - 28. července 1969 - Srážka osobního vlaku s autobusem ČSAD na chráněném železničním přejezdu v obci Bezděčín u Mladé Boleslavi stála život 23 osob, 29 lidí utrpělo zranění.
- 19 obětí - 24. června 1995 - Osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagony u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku. Nehodu nepřežilo 19 lidí a čtyři utrpěli zranění.
- 14 obětí - 21. září 1965 - Srážka nákladního vlaku s osobním vlakem na zastávce Praha-Hloubětín si vyžádala 14 mrtvých a 70 zraněných.
- 14 obětí - 25. srpna 1990 - Osobní vlak se střetl s manipulační soupravou u Spálova na Semilsku. Nehoda si vyžádala 14 mrtvých a 32 zraněných.
- 12 obětí - 26. srpna 1952 - V železniční stanici Suchdol nad Odrou vykolejil rychlík. Nehoda si vyžádala 12 mrtvých a 108 zraněných.
- 11 obětí - 23. února 1970 - Nedaleko Valašského Meziříčí se srazil osobní vlak s lokomotivou - 11 mrtvých a 15 zraněných.
- 10 obětí - 2. května 1966 - Srážka nákladního automobilu s lokomotivou na chráněném železničním přejezdu v Deštnici na Lounsku si vyžádala deset mrtvých a 37 zraněných.
- 10 obětí - 2. července 1932 - Čelní srážka dvou osobních vlaků v silné bouřce u zastávky Znosim mezi Domašínem a Vlašimí si vyžádala deset mrtvých a 15 zraněných.
- 10 mrtvých - 27. dubna 1957 - Srážka osobního vlaku s ujetým nákladním vagonem mezi Brumovem a Bylnicí si vyžádala deset mrtvých a šest zraněných.
- 8 obětí - 8. srpna 2008 - Vlak EuroCity Comenius jedoucí z Krakova do Prahy narazil do ocelové konstrukce silničního mostu, která se krátce předtím zřítila na trať. Na místě zahynulo šest lidí, další dvě osoby zemřely v nemocnici. Při nehodě bylo také zraněno 90 lidí, z toho deset těžce.
