Policie hlídá tři pražské politiky, kteří v minulých dnech projevili jasné postoje vůči diktátorským režimům. Jde o primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), starostu Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). Právě Kolář nechal během koronavirové krize odstranit sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Starostu policie ukrývá na neznámém místě, téměř v absolutní izolaci a ani rodina neví, kde se úkryt nachází. Podle některých médií je Kolář v ohrožení života. Mluvili s ním Reportéři ČT David Vondráček a Karel Vrána.
„Jsem na odlehlém místě, vypnul jsem si telefon, vypnul jsem si všechno. Je pravda, že je tady nějaký bezpečnostní režim,“ řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Minulý týden se objevily zprávy, že je pod ochranou české policie na neznámém místě. „Mám malé děti, snažím se to na ně nepřenášet. Snažíme se dělat, jako by se nic nedělo,“ dodává.
Policejní ochranu získal i primátor Prahy Zdeněk Hřib, který se pro ČT odmítl z časových důvodů vyjádřit. Ochranu má i starosta Řeporyjí Pavel Novotný. „Výjimečně nebudu komentovat,“ odpověděl na otázku, zda jeho ochrana souvisí s děním kolem sochy maršála Koněva, anebo s tím, že Řeporyje připravují sochu vlasovců. „I kdybych řekl, že to nesouvisí, tak poruším nějakou dohodu s policií,“ dodal Novotný.
Časopis Respekt přinesl informaci, že na české území přicestovali ruští agenti. Týdeník se zmínil také o přítomnosti ruského občana, který představuje pro starostu Koláře bezpečnostní riziko. Policie i tajná služba odmítly situaci kolem tří pražských politiků komentovat.
Maršál Koněv a jeho dědictví
Starosta Prahy 6 Kolář se spolu s vedením radnice zasadil před lety o doplnění místní sochy maršála Koněva, která ho oslavuje jako osvoboditele Prahy, o vysvětlující tabulky. Na nich se veřejnost dozví, že Koněv sice měl velké zásluhy na osvobození Evropy od nacismu, ale do dějin se zapsal i potlačením protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956 a v roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Narodil se v carském Rusku 28. prosince 1897.
Bojoval v první světové válce. Po ní ho zaujaly bolševické myšlenky a na dva roky se zapojil do občanské války v Rusku. Členem Rudé armády už zůstal.
Ve třicátých letech se vyhnul armádním čistkám. Velel vojákům v Mongolsku, později se stal velitelem 2. armády na Dálném východě. Také se stal poslancem Nejvyššího sovětu a kandidátem stranického ústředního výboru.
V druhé světové válce se zprvu jako velitel neosvědčil, před popravou ho zachránil Georgij Žukov. Spolu s ním a dalšími Koněv zachránil Moskvu, poté se zúčastnil bojů u Kursku a v závěru války se jeho vojska podílela na dobytí Berlína.
Odtud se přesunul k Praze. Koněvovi vojáci také osvobodili severní, střední a východní Čechy.
Koněvův podíl na osvobození české metropole byl přesto spíše v rámci dočišťovacích operací. Spolu s ním navíc dorazili i agenti kontrarozvědky, kteří v Praze zatýkali a odváželi československé občany, kteří kdysi utekli před bolševismem. Zmizelo nejméně tisíc lidí.
Po zformování Varšavské smlouvy se Koněv stal vrchním velitelem jejích ozbrojených sil.
V roce 1956 velel sovětským vojskům, která rozdrtila maďarské povstání, zemřelo tehdy nejméně dva a půl tisíce lidí.
V šedesátých letech velel sovětským silám při stavbě Berlínské zdi.
V roce 1968 zpravodajsky zaštítil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Zemřel 21. května 1973.
Od té doby se o Koněva odehrávaly politické bitvy mezi jeho odpůrci a příznivci. A nezůstalo jen u slovních přestřelek: na soše se objevovaly hanlivé nápisy, které příznivci maršála mazali. Několikrát byla socha polita barvou, naposledy ale vedení Prahy 6 rozhodlo, že čistit sochu nebude. A 12. září 2019 radnice odhlasovala její přemístění: pro bylo 33 zastupitelů, jeden proti, šest se zdrželo hlasování.
„Když byl vyhlášen nouzový stav, přiznávám, že jsme si řekli, že se nám ta situace hodí k tomu, aby byla socha sundána naprosto v klidu a bez šarád, které se tam odehrávaly v září,“ potvrdil Kolář.
Česká republika má s Ruskem uzavřenou smlouvu o vzájemné péči o válečné hroby. „Socha maršála Koněva nikdy nebyla válečným hrobem. Byla postavena v době normalizace, v roce 1980,“ připomněl starosta Kolář. Odhalení pomníku tehdy přihlíželi Vasil Bilak, Miloš Jakeš a další zástupci komunistické strany.
„Ruská strana dneska tvrdí, že pomník maršála Koněva je válečný pomník a že si zaslouží ochranu. Statut válečného hrobu, o který se Česká republika stará, je vymezen zákonem a podmínkou je, že připomíná padlé hrdiny. Toto socha maršála Koněva nesplňuje,“ doplnil Karel Vrána z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.
O sochu projevilo zájem Muzeum paměti 20. století, které s Prahou 6 podpsalo smlouvu o trvalé zápůjčce. Po odstranění proto socha zamířila do depozitáře.
Rusko chce pražské politiky stíhat
Okamžitě po sejmutí sochy na začátku dubna o věci informovala hlavní zpravodajská relace nejsledovanější státní televize v Rusku. Následně zahájila Ruská federace trestní řízení se samosprávou Prahy 6.
„V tiskovém prohlášení ruského vyšetřovacího výboru je uvedený paragraf, který je součástí ruského trestního zákona už od roku 2014. A ten článek se jmenuje Rehabilitace nacismu a spadá pod zločiny proti mezinárodnímu míru a bezpečnosti. V té tiskové zprávě nebyl uveden konkrétní pachatel, pouze se tam hovořilo o místní samosprávě města Prahy. V případě, že by došlo k zahájení trestního stíhání, pak by mohl existovat právní titul pro to, aby Ruská federace mohla žádat ostatní členské státy Interpolu o součinnost při zatčení,“ vysvětluje politolog Jan Šír.
O tom, že chce soudit pražské politiky v Moskvě, mluvil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. „Kvůli tomu vydávat české občany na území Ruské federace nebudeme, takže vymahatelnost je prakticky nulová,“ reagoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Věc komentoval i prezident Miloš Zeman:. „Je to vměšování do vnitřních věcí, ač odstranění sochy maršála Koněva považuji za hloupost. Zničení totiž nemusí být jen fyzické, to může být dáno i přesunutím.“
Podle informací některých médií se navíc na území Česka dostal ruský občan, který představuje pro starostu Koláře bezpečnostní riziko. „Bojím se o svého syna. Každý normální rodič se o své děti bojí. Pokud oni chtějí někoho zničit, tak na to jdou. Viděli jsme případ (Alexandra) Litviněnka – otrava plutoniem. Viděli jsme (Sergeje) Skripala – novičok,“ uvedl otec starosty Koláře, někdejší poradce prezidenta Václava Havla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář.
„Řekněme si na rovinu, že delší dobu vztahy s Ruskem nevzkvétají, že se nedaří rozvíjet politický dialog. Naposledy Rusko navštívil ministr zahraničních věcí (Cyril) Svoboda,“ dodal ministr Petříček.
Politikům chodí výhrůžky od proruských aktivistů
Na dění kolem sochy maršála Koněva reagovali i příznivci Ruska v Česku. Už v srpnových dnech roku 2019 se na dezinformačních webech začaly objevovat informace, že dědeček starosty Ondřeje Koláře a otec bývalého diplomata Petra Koláře byl kolaborant, nacista a gestapák. „Bylo to tak dva až tři dny poté, co byla 21. srpna socha politá barvou,“ vzpomíná Kolář.
Dezinformátoři využili archivní fotografie spolupracovníka gestapa Otto Kolara, kterého spojili s rodinou Kolářů, ačkoliv s nimi neměl nic společného. „Oba moji dědečkové ještě žijí, ani jeden se nejmenuje Otto, nenarodili se v Českých Budějovicích a nemohli pracovat pro gestapo, protože se jeden narodil těsně před válkou a druhý během války,“ vysvětlil Kolář.
„Prvním masovým výskytem byla zasažená facebooková skupina Přátelé Ruska v České republice. Nepovažovali za nutné vygumovat ručně dopsanou poznámku z roku 1945 o tom, že Otto Kolar zemřel v Rakousku. On už je v roce 1945 mrtvý,“ podpořil Koláře Petr Nutil z projektu Manipulátoři.cz.
Proruští aktivisté po odstranění Koněvovy sochy zahltili internet výhrůžkami na adresu tří pražských politiků – Ondřeje Koláře, Pavla Novotného a Zdeňka Hřiba.
„Aby tady takhle někdo provokoval jako ten haj** Novotný a Kolář a opravdu někam zakopat tady tyhlety šmejdi odporný, to nemá právo na život!“ napsal proruský aktivista Jiří Černohorský. Na otázku, jak to myslel, odpověděl: „Nezaslouží si svůj život, který žije. Tečka. Ale já ho života zbavovat nemůžu, to ho zbaví někdo jiný.“
Na Černohorského už kvůli jeho výrokům podal trestní oznámení senátor a advokát Václav Láska. „Z mého pohledu je tam buď nebezpečné vyhrožování, anebo by se to taky dalo pojmout jako návod k trestnému činu ublížení na zdraví. Ale to si posoudí orgány činné v trestním řízení,“ řekl Láska.
